Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzi podle Moskvy pošlou vojáky na Ukrajinu. Paříž to odmítá

Armáda Francie
Armáda Francie
Foto: Armée de Terre

Rusko má údajně informace, že Francie se připravuje na vyslání 2000členného vojenského kontingentu na Ukrajinu. Francouzská diplomacie však toto tvrzení odmítla jako dezinformaci.

O údajném záměru francouzské vlády informoval v úterý odpoledne ředitel ruské zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin, kterého jako první citovala agentura TASS. Tuto zprávu převzala také řada francouzských médií a agentur.

Podle Naryškina získala ruská SVR informaci, že francouzský "kontingent se již připravuje na vyslání na Ukrajinu", přičemž "v počáteční fázi by to mělo být asi 2000 lidí".

Naryškin také uvedl, že francouzská armáda má obavy, že tak velká vojenská jednotka by nemohla být přesunuta a rozmístěna na Ukrajině, aniž by vzbudila pozornost. Varoval, že by se taková jednotka mohla stát prioritním cílem útoků ruských ozbrojených sil.

Francouzské ministerstvo obrany v reakci na prohlášení Moskvy uvedlo, že "taková zpráva, kterou přednesl šéf SVR Sergej Naryškin, znovu ukazuje, jak systematicky Rusko využívá dezinformací". Paříž zdůraznila, že "provokace tohoto druhu považujeme za nezodpovědné".

Prezident Emmanuel Macron nedávno naznačil, že vojáci z některých západních zemí by mohli být v budoucnu vysláni na ochranu Ukrajiny před ruskou agresí. Tato vyjádření Macrona vyvolala okamžité reakce a rozkol v koalici podporovatelů Ukrajiny, neboť s nimi nebyly koordinovány.

Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.

I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.

Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.

Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.

To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.

"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.

Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.

"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.

Témata:  Armáda Francie válka na Ukrajině Rusko

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 12:04

Otázkou není jestli, ale kdy. Ruská invaze do Pobaltí se blíží, váhat zřejmě nebude ani Trump

Ruská invaze do Pobaltí už nepředstavuje hypotetickou hrozbu, ale stále pravděpodobnější scénář. Vše nasvědčuje tomu, že Moskva, posilující armádu, upevňující alianci s Běloruskem a testující jednotu NATO, se připravuje na nový střet, který bude ideologicky ospravedlněn doktrínou tzv. „ruského světa“. Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, symboly odtržení od komunistického impéria, jsou v očích Kremlu nejen ztraceným územím, ale i nástrojem k rozvrácení Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.