Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je klíčová pro nastolení míru na Ukrajině, řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou BBC poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Odhadnout, kdy by se toto setkání mohlo uskutečnit, však tento ukrajinský vyjednavač nechtěl. Popsal, že v současnosti vedou nepřetržitá jednání v on-line režimu pracovní skupiny obou zemí.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov k diplomatickým rozhovorům s Kyjevem řekl, že jsou méně věcné, než by si ruská strana přála.
"Jakákoli zásadní rozhodnutí mohou být přijata pouze na schůzce prezidentů Ruska a Ukrajiny," řekl ukrajinský vyjednavač Podoljak. "Schůzka je klíčová pro nastolení míru," zdůraznil. Summit prezidentů se podle něj připravuje. Pracovní skupiny, které se účastní ukrajinsko-ruských jednání, musejí ale nejprve dojít k "předběžným" dokumentům.
Podoljak zdůraznil, že Ukrajina nedělá ústupky ohledně své územní celistvosti. "Pozici Ukrajiny veřejně vyjádřil prezident Zelenskyj - územní integrita a suverenita jsou pro nás klíčovými hodnotami, tečka," řekl Podoljak.
Podoljak v rozhovoru vysvětlil, že současná jednání ruských a ukrajinských zástupců mají složitou strukturu. Do procesu je zapojena jak samotná skupina vyjednavačů, tak další různé skupiny. "Političtí poradci fungují jako konzultanti. Kromě toho existují právní skupiny, které musejí vše ověřovat. Potom existují ještě poradní skupiny, které analyzují, jak to (dohodnuté) bude vnímat ukrajinská společnost," nastínil Podoljak.
Moskva podle dřívějšího sdělení mluvčího Kremlu Peskova mimo jiné žádá, aby Kyjev uznal, že poloostrov Krym patří Rusku, a přiznal také nezávislost dvěma samozvaným republikám, které v roce 2014 na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté. Kromě toho Rusko požaduje takzvaný neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně řečeno garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.
Dnes Peskov podle agentury TASS novinářům sdělil, že ruská pozice je jasně formulovaná "ústně i písemně", ale zatím není v plánu ji zveřejnit. Prohlásil, že proces jednání "postupuje výrazně pomaleji" a rozhovory jsou "méně věcné", než by si ruská strana představovala. Mluvčí Kremlu také na tiskové konferenci tvrdil, že naprostá většina Rusů, 75 procent, podporuje "operaci" na Ukrajině a kroky ruského prezidenta Vladimira Putina.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Témata: válka na Ukrajině, Volodymyr Zelenskyj, Vladimír Putin
