reklama

Šéfem durynského kabinetu se ve středu zcela nečekaně stal Thomas Kemmerich (FDP), když mu do funkce pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, CDU i AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi. Křesťanští i svobodní demokraté přitom dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD nepřichází v úvahu. I proto hlasování vzbudilo bouřlivou reakci na německé politické scéně, v jejímž důsledku Kemmerich po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.

"Pro koalici už ale škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme," je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová. "Existuje celá řada otázek, které musí být zodpovězeny, abychom si vyjasnili náš vztah založený na důvěře," poznamenala také v rozhovoru s agenturou DPA.

Sociální demokraté kvůli situaci na sobotu svolali koaliční jednání. O dalším vývoji v Durynsku dnes jednali křesťanští demokraté, jejichž šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová je pod velkým tlakem, a také demokraté svobodní. Ti svému předsedovi Christianu Lindnerovi navzdory kauze jasnou většinou vyjádřili důvěru, a povede je tak dál.

Durynská FDP chce, aby se ve 2,2milionové spolkové zemi rozpustil parlament a uskutečnily nové volby. Tamní CDU to zatím odmítá a chce hledat řešení na základě stávajícího politického uspořádání. Jedním z důvodů pro tento postoj může být i to, že by si podle aktuálního průzkumu pro televize RTL a n-tv tato strana přišla jen na 12 procent hlasů, zatímco v říjnových volbách jich získala ještě téměř 22 procent.

Konkrétně křesťanští demokraté nyní požadují, aby durynskou vládu nevedl dosavadní premiér Bodo Ramelow (Levice), ale někdo "kdo nerozděluje". Navrhnout by ho podle CDU měla SPD, nebo Zelení, tedy strany, které chytaly menšinovou vládu spolu s Levicí. Podle německých médií ale už zástupci CDU v Durynsku s kolegy z dalších stran jednají neformálně o tom, že by umožnili i vznik vlády vedené Ramelowem, kterého chce za premiéra 64 procent obyvatel této menší východoněmecké země.

Volba Kemmericha, jehož oznámený odchod z funkce vítá podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD 61 procent Němců, byla důsledkem patové situace po říjnovém hlasování. Nepodařilo se po něm sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu - 48 křesel - v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD; vládu s AfD ale všichni odmítají.

reklama