Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Střet mocností kvůli Libyi? Napětí mezi USA a Ruskem nebezpečně roste

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Rusko podle Spojených států zneužívá konfliktu v Libyi pro svoje cíle na úkor místních obyvatel. Po nedělním setkání americké delegace s vůdcem východolibyjských sil polním maršálem Chalífou Haftarem to v noci na dnešek ve vyjádření napsalo americké ministerstvo zahraničí. Moskva svou účast v konfliktu dlouhodobě popírá.

Američtí diplomaté na setkání s Haftarem podle tiskového sdělení zdůraznili, že plně podporují suverenitu a teritoriální jednotu Libye. V zemi panuje chaos od roku 2011, kdy byl svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu usiluje kromě východolibyjské vlády podporované Haftarovými silami také kabinet premiéra Faíze Sarrádže sídlící v metropoli Tripolisu a uznávaný OSN jako legitimní vláda země.

Mezinárodní experti a diplomaté se domnívají, že obě strany konfliktu získávají podporu od okolních států i přes zbrojní embargo vyhlášené OSN. Snahou těchto zemí je ovlivnit výsledek vnitřního konfliktu v Libyi ve svůj prospěch. Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Egypt stojí podle nedávno uniklé tajné zprávy expertů OSN za Haftarem při jeho tažení na metropoli, zatímco Turecko poskytuje vojenskou pomoc Sarrádžově kabinetu.

Yesterday, U.S. officials met with Gen. Haftar to discuss prospects for suspension of hostilities and resolving the Libyan conflict. The U.S. remains concerned about Russian intervention and urges all to build a secure and prosperous future for #Libya. pic.twitter.com/2ToR3Amoap

— Department of State (@StateDept) November 26, 2019

Z podpory Haftarových sil je podezříváno také Rusko, ačkoliv Moskva podíl na konfliktu dlouhodobě odmítá. Začátkem listopadu uspořádala tiskovou konferenci, v níž se ohradila proti zprávám o tom, že do země dorazilo na 200 ruských žoldnéřů, kteří mají východolibyjským silám pomoci zvrátit stagnující ofenzivu na Tripolis.

Podle listu The New York Times pocházeli vojáci z takzvané Vagnerovy skupiny, jejíž zaměstnanci podle ruských médií působí také v jiných afrických zemích nebo v Sýrii. Některá západní i ruská média uvádí, že společnost financuje miliardář Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruská opoziční televize Meduza počátkem října na svém webu uvedla, že v bojích soupeřících armád v Libyi zahynuly desítky ruských bojovníků. Jejich přítomnost v zemi je podle televize tak tajná, že těla mrtvých nechtěly úřady ani předat pozůstalým.

Spojené státy podle některých expertů stranily v konfliktu Haftarovi, ačkoliv oficiálně nepřestaly uznávat tripoliskou vládu. Před necelými dvěma týdny po setkání s delegací Sarrádžovy vlády ve Washingtonu však vyzvaly polního maršála k ukončení ofenzívy na hlavní město.

Nedělní setkání s Haftarem navazovalo podle vyjádření USA na tyto nedávné rozhovory s mezinárodně uznávanou vládou a cílem bylo najít společný základ mezi oběma stranami pro možnou diskusi o klidu zbraní. Jednání se týkalo způsobů, jak se vypořádat s ozbrojenými milicemi a extremisty, kteří v zemi působí. Hovořilo se také o tom, jak rozdělit zdroje v zemi tak, aby z nich měli užitek všichni obyvatelé Libye.

Při bojích o Tripolis zemřelo od dubna již přes 1000 lidí, na 120.000 osob muselo opustit svoje domovy, uvádí OSN.

Témata:  Libye USA Rusko Chalífa Haftar Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.