Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit NATO by měl podpořit další zvýšení výdajů na obranu, řekl Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Členské země Severoatlantické aliance by se na červencovém summitu ve Vilniusu měly shodnout na možnostech dalšího zvýšení obranných výdajů. Po úterním a dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by se současný cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) měl stát minimálním prahem.

Ministři se podle něj shodují i na tom, že by se aliance po úterním rozšíření o Finsko měla co nejdříve rozrůst také o Švédsko. Kdy se tak stane, to záleží zejména na jednání Švédska s Tureckem, podle jehož ministra zahraničí musí Stockholm podniknout další kroky.

Řada aliančních států na přelomu století snižovala výdaje na obranu, v posledních letech však kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině začaly vlády přidávat do armádních rozpočtů peníze. Jen necelá desítka z 31 zemí však v současnosti plní cíl dvou procent HDP, který si NATO stanovilo na summitu ve velšském Cardiffu už v roce 2014. Tehdy se členové aliance dohodli, že své výdaje odpovídajícím způsobem navýší do roku 2024.

"Abychom ochránili obyvatele ve stále nebezpečnějším světě, je zásadní investovat více do obrany. Očekávám, že na summitu ve Vilniusu spojenci schválí nový ambiciózní příslib obranných investic, kde se dvě procenta stanou prahem, ne stropem," prohlásil Stoltenberg.

Česko patří k zemím, které zatím dvou procent nedosahují. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského však česká vláda hodlá k této metě dospět v příštím roce. "Ta debata poběží, bude velmi živá. Za Česko se soustředíme na to, abychom dosáhli toho dvouprocentního prahu a pak se můžeme bavit o tom, jestli potřebujeme více či méně," řekl dnes novinářům Lipavský.

Ministři podle Stoltenberga na skončeném dvoudenním zasedání podpořili i co nejrychlejší dokončení přijímacího procesu Švédska. To požádalo o členství před necelým rokem spolu s Finskem v obavách z ruské rozpínavosti, švédské přistoupení však zatím neschválily Turecko a Maďarsko. Stockholm se tureckého souhlasu nedočkal kvůli dodatečným požadavkům Ankary ohledně švédského přístupu k údajným kurdským teroristům na švédském území.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po dnešním jednání prohlásil, že Švédsko musí podniknout další kroky, aby Ankara jeho vstup schválila. Naproti tomu jeho švédský protějšek Tobias Billström v úterý uvedl, že jeho země již vyhověla požadavkům vyplývajícím z loňské původní dohody a nyní čeká, jak bude Turecko postupovat dále.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

23. července 2024 19:01

23. července 2024 13:37

KLDR tvrdí, že ji nezajímají výroky Donalda Trumpa

Severní Korea v úterý uvedla, že ji nezajímají výroky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho vztazích s tamním režimem. Jedná se o první reakci Pchjongjangu na Trumpovy časté zmínky o jeho přátelství s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, uvedl server NK News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy