Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko otevře případ záhadného zmizení v roce 1945. Stopy končí v Rusku

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Švédské úřady se rozhodly znovu otevřít případ Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory a po zatčení sovětskými vojáky v roce 1945 beze stopy zmizel. Švédové hodlají znovu oslovit ruské ministerstvo zahraničí "s přesvědčivým doprovodným dopisem".

Wallenberga zatkli sovětští vojáci v Budapešti, kde za války působil jako tajemník švédského velvyslanectví. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20.000 Židů.

V lednu 1945 zadrželi Wallenberga sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.

Moskva opakovaně odmítá zveřejnit jakoukoli dokumentaci o Wallenbergově osudu. Naposledy loni v únoru moskevský městský soud zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o Wallenbergově smrti. Mnozí historikové tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho po datu své údajné smrti. Na konci října 2016 ho švédské úřady prohlásily za mrtvého.

Témata:  Švédsko Rusko historie

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

20. prosince 2025 15:08

Nikola poslala Patrikovi Hezuckému srdceryvný vzkaz do nebe

V sobotu ráno, přesně v 8:35, oslavil malý Oliver, syn zesnulého Patrika Hezuckého, své šesté narozeniny. Tento den však nebyl jen oslavou dětství, ale především hlubokým vyznáním lásky, která překonává i hranice mezi nebem a zemí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin tvrdí, že je po půl roce připraven jednat s Macronem

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil připravenost k obnovení dialogu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli potvrdil, že takový krok je možný za předpokladu, že obě strany projeví dostatečnou politickou vůli. Podle Moskvy lze Macronova nedávná prohlášení vnímat pozitivně, pokud budou podložena reálným zájmem o konstruktivní jednání.