Wallenberga zatkli sovětští vojáci v Budapešti, kde za války působil jako tajemník švédského velvyslanectví. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20.000 Židů.
V lednu 1945 zadrželi Wallenberga sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.
Moskva opakovaně odmítá zveřejnit jakoukoli dokumentaci o Wallenbergově osudu. Naposledy loni v únoru moskevský městský soud zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o Wallenbergově smrti. Mnozí historikové tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho po datu své údajné smrti. Na konci října 2016 ho švédské úřady prohlásily za mrtvého.
