Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko otevře případ záhadného zmizení v roce 1945. Stopy končí v Rusku

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Švédské úřady se rozhodly znovu otevřít případ Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory a po zatčení sovětskými vojáky v roce 1945 beze stopy zmizel. Švédové hodlají znovu oslovit ruské ministerstvo zahraničí "s přesvědčivým doprovodným dopisem".

Wallenberga zatkli sovětští vojáci v Budapešti, kde za války působil jako tajemník švédského velvyslanectví. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20.000 Židů.

V lednu 1945 zadrželi Wallenberga sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.

Moskva opakovaně odmítá zveřejnit jakoukoli dokumentaci o Wallenbergově osudu. Naposledy loni v únoru moskevský městský soud zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o Wallenbergově smrti. Mnozí historikové tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho po datu své údajné smrti. Na konci října 2016 ho švédské úřady prohlásily za mrtvého.

Témata:  Švédsko Rusko historie

Související

Aktuálně se děje

7. srpna 2025 13:27

Zemřel Miloň Šterner (†62), někdejší kytarista kapely Arakain

Českou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 62 let zemřel kytarista Miloň Šterner, jehož asi nejvíce proslavilo krátké působení ve skupině Arakain. Pro tu dokonce napsal jednu ze známých písní. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Příměří za ruských podmínek nevydrží. Dalším Putinovým cílem bude totální likvidace Ukrajiny a útok na Evropu

Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.