Tajemství čínské armády: Kde vzala své nejmodernější zbraně?

Nejprve Moskva...

Takzvaná kulturní revoluce ovšem v Číně pozastavila technologický a vědecký výzkum, což vedlo k výraznému zaostávání země, tudíž se Peking dlouho ubíral cestou domácích vylepšení skrze průmyslovou špionáž, vysvětluje odborník. Podotýká, že Čína se naučila krást zbrojní technologie od Ruska a Spojených států.

V průběhu let se čínští špióni zdokonalili a zvýšili flexibilitu své práce, upozorňuje analytik. Uvádí příklad pěti zbraní, které Čína ukradla a částečně, případně zcela okopírovala.

V roce 1961, kdy vrcholilo napětí mezi Pekingem a Moskvou, Sověti poskytli Číně podklady pro svou novou stíhačku MiG-21, čímž se snažili naznačit, že spolupráce mezi komunistickými mocnostmi není vyloučená, připomíná Farley. Nastiňuje, že pobídka ovšem nezafungovala, napětí se dále zvyšovalo a na konci dekády vygradovalo téměř ve válku.

Na základě uvedených podkladů nakonec Číňané sestrojili stroj J-7, který je kopií MiGu-21, poukazuje expert. Dodává, že exportní verze označená jako F-7 nakonec přímo soupeřila se sovětským originálem na zbrojních trzích a v 70. letech a v době čínsko-amerického sblížení, Peking prodal J-7 Američanům, kteří jej využili při bojovém výcviku svých pilotů proti sovětským MiGům.

Pád Sovětského svazu na počátku 90. let doprovázelo oteplení vztahů Moskvy a Pekingu, tudíž Rusko již nemělo pádný důvod odpírat Číně své nejpokročilejší vojenské technologie, uvádí Farley. Za důležitý faktor označuje to, že sovětský zbrojní průmysl zoufale potřeboval zákazníky a ruská armáda si nové zbraně nemohla dovolit.

"Na druhou stranu, Čínská lidová republika potřebovala nové zdroje technologicky vyspělého vojenského vybavení poté, co Evropa a Spojené státy (na ni) uvalily zbrojní embarga v důsledku masakru na Náměstí Nebeského klidu," píše analytik. Doplňuje, že v 90. letech tak došlo k uzavření mnoha velkých zbrojních kontraktů mezi Moskvou a Pekingem, přičemž ten nejdůležitější se týkal prodeje a udělení licence a technologické dokumentace k víceúčelovému stíhači Su-27 Flanker.

Čína tím získala jeden z nejnebezpečnějších letounů pro budování vzdušné nadvlády a zároveň hodila záchranný kruh ruskému leteckému průmyslu, shrnuje Farley. Podotýká, že éra dobrosrdečnosti nakonec skončila a ačkoliv nejsou známy detaily, Rusko tvrdí, že Číňané licenční podmínky rychle porušili a na své Flankery označované jako J-11 začali montovat vlastní avioniku.    

Číňané rovněž zahájili vývoj námořní varianty, což smlouva zakazovala, připomíná odborník. Dodává, že toto přivlastnění si ruské technologie ochladilo vztahy mezi oběma zeměmi a přimělo Moskvu k opatrnějšímu přístupu při prodeji svých zbrojních klenotů čínské armádě.

...poté Washington

Dlouho předtím, než dokumenty zveřejněné Edwardem Snowdenem odhalily masivní čínskou průmyslovou špionáž, američtí analytici podezírali Čínu z krádeže dat spojených s letounem F-35, uvádí expert. Konstatuje, že realita se ukázala v podobě čínského letounu s technologií stealth J-31, který vypadá prakticky jako dvoumotorová varianta F-35B, pouze bez schopnosti vertikálního vzletu a přistání.

"J-31 pravděpodobně postrádá mnoho pokročilé avioniky, která má potenciál činit z F-35 ničivý letoun," přiznává Farley. Soudí však, že J-31 může být nakonec provozován i na letadlových lodích a soupeřit s americkým strojem na exportních trzích.

Ještě v roce 2010 Čína enormně zaostávala za Spojenými státy v technologii bezpilotních letounů, ale od té doby je dohání a nyní vyrábí drony, které jsou na mezinárodních zbrojních trzích schopné soupeřit s těmi americkými, upozorňuje analytik. Táže se proto, jak se podařilo Číňanům ztrátu tak rychle dohnat.

Podle amerických zpravodajců získali technologii čínští hackeři z různých zdrojů, včetně počítačů americké vlády a soukromých společností spojených s výrobou dronů, odpovídá expert. Podotýká, že nové čínské stroje silně připomínají americké letouny vzhledem i výkony a Čína na jejich vývoj potřebovala pozoruhodně málo času.

Po vietnamské válce Spojené státy silně investovaly do boje v noci, což vedlo k vývoji pokročilých technologií pro noční vidění, včetně vybavení, které umožňuje vojákům, obrněným vozidlům a letounům vést boj ve tmě, uvádí Farley. Vysvětluje, že tato technologie poskytla Spojeným státům enormní výhodu v mnoha konfliktech 80. let.  

Čína se snaží tuto výhodu eliminovat a vyvinula značné špionážní úsilí k zisku a okopírování příslušných amerických technologií, upozorňuje analytik. Konstatuje, že jde nejen o kybernetické krádeže, ale také o operace ve starém stylu, kdy čínští obchodníci ilegálně nakupují kontrolované technologie přímo od amerických firem.

"Spojené státy jsou stále agresivnější při zpomalování či zastavování čínských snah o průmyslovou špionáž," deklaruje expert. Nastiňuje, že sice došlo k obvinění konkrétních čínských důstojníků, veřejnému odsouzení čínské špionáže a cílených represí vůči některým čínským firmám, ale s ohledem na rozsáhlé obchodní kontakty obou zemí je transfer technologií prakticky nemožné ukončit.

Čína navíc buduje velkou, inovativní technologickou ekonomiku, tudíž čínské technologie dohánějí ty americké a v některých ohledech již předběhly ty ruské, míní Farley. Očekává proto, že Čína se nakonec může sama stát terčem zahraniční špionáže.     

Témata:  Čínská lidová osvobozenecká armáda,  zbraně,  špionáž