Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tálibán převezme moc nad Afghánistánem. Prezident Ašraf Ghaní zmizel ze země

Ašraf Ghaní
Ašraf Ghaní
Foto: Profimedia

Prezident Ašraf Ghaní opustil Afghánistán. Zprávu stanice Tolo News dnes potvrdil šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh. Podle agentury Reuters odletěl Ghaní do Tádžikistánu. Prezidentská kancelář sdělila, že místo pobytu hlavy státu z bezpečnostních důvodů neupřesní.

Abdulláh zveřejnil na facebooku video, v němž požaduje, aby afghánské síly spolupracovaly a zajistily bezpečnost. Zároveň vyzval Tálibán, aby jeho jednotky nevstupovaly do Kábulu, což by umožnilo další jednání.

Hnutí Tálibán nicméně dalo rozkaz svým bojovníkům rozmístěným na okrajích metropole, aby postoupili směrem do města. Podle něj ve městě nefunguje policie a je potřeba zabránit rabování. Podle agentury Reuters je nyní na některých místech v Kábulu slyšet střelba.

Agentura AP uvedla, že spolu s prezidentem odcestoval i jeho bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb. Stanice BBC informovala, že do zahraničí se uchýlil i viceprezident Amrulláh Sálih.

V Kábulu se dosud konala jednání se zástupci islamistického hnutí Tálibán, jehož bojovníci dnes po rychlém postupu celou zemí obklíčili metropoli. Představitel Tálibánu agentuře Reuters řekl, že informaci o tom, že Ghaní zemi opustil, teprve musí ověřit.

Přechodnou vládu v Afghánistánu by mohl vést bývalý ministr vnitra Alí Ahmad Dželalí, který teď působí na vysoké škole ve Spojených státech. S odkazem na diplomatické zdroje to dnes uvedla agentura Reuters.

Mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín stanici BBC řekl, že pokojné předání moci se v Afghánistánu uskuteční během následujících dní. Stanice Al-Arabíja informovala, že stávající prezident Ašraf Ghaní odstoupí zřejmě už v příštích hodinách.

Dželalí byl ministrem vnitra v letech 2003 až 2005, v letech 2017 a 2018 byl velvyslancem Afghánistánu v Německu.

"Ujišťujeme obyvatele, zejména ty v Kábulu, že jejich majetky a životy jsou v bezpečí. Naše vedení vydalo příkaz, aby síly zůstaly na okrajích Kábulu a do města nevstupovaly," řekl Šahín. Nic podle něj nehrozí ani ženám, diplomatům a novinářům "Jsme služebníky lidu a této země," dodal.

Podle Šahína v nové přechodné vládě nebudou zastoupeni jen představitelé Tálibánu. Ještě dnes má do Kataru odletět hlavní vládní mírový vyjednávač Abdulláh Abdulláh, aby se setkal se zástupci Tálibánu, uvedla agentura Reuters.

Bojovníci radikálního islamistického hnutí Tálibán dnes obsadili okrajové části afghánské metropole Kábul, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Povstalci tak mají pod kontrolou už většinu afghánského území.

Agentura AP s odkazem na afghánského činitele uvedla, že vládní vojáci ustoupili ze svých pozic na letecké základně Bagrám a přenechali ji povstalcům. Na základně je i věznice, v které je na 5000 trestanců.

Témata:  Afghanistán Tálibán Ašraf Ghání

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.