Někteří američtí činitelé v soukromí uvedli, že prozkoumávají možnosti vybudování základen v zemích jako je Tádžikistán nebo Uzbekistán, ale zatím se s žádnou z nich nedohodli, píše agentura Reuters s tím, že se odehrávala i jednání mezi vysoce postavenými americkými a pákistánskými činiteli.

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší v úterý ovšem možnost amerických základen v Pákistánu vyloučil. "Zapomeňme na minulost, chci Pákistáncům říct, že žádná americká základna nebude povolena, dokud bude u moci premiér Imran Chán," nechal se podle AP slyšet šéf diplomacie v Senátu. Po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 vznikly v Pákistánu čtyři letecké základny koalice vedené Američany.

Americký prezident Joe Biden v dubnu oznámil, že američtí vojáci se z Afghánistánu stáhnou do 11. září, kdy uplyne 20 let od teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invaze v Afghánistánu začala. K úplnému stažení vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků. Na postupném stažení aliančních jednotek se shodli také ministři obrany a zahraničí ostatních zemí Severoatlantické aliance. V rámci mise NATO je v zemi zhruba 7000 neamerických vojáků včetně českých vojáků.