Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisk: Euroskeptická Česká republika poprvé ujala předsednictví Evropské unie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Jiná země, jiný styl. Česká republika se 1. července ujala předsednictví Evropské unie, podruhé od svého vstupu do EU v roce 2004. Podle mínění mnohých odborníků a diplomatů bude toto rotující předsednictví velmi odlišné od toho francouzského. Výrazně skromnější svou formou, ale s neméně vysokými nároky a obsáhlým programem. To vše v době, kdy Evropa čelí nejzávažnější bezpečnostní krizi od druhé světové války, píše francouzský deník Le Figaro.

Zvolené motto předsednictví je ostatně převzato z projevu Václava Havla v Cáchách v roce 1996: Evropa jako úkol. V tehdejším projevu symbolická postava sametové revoluce a pozdější český prezident vyzval Evropu, aby "znovu objevila své svědomí a smysl pro odpovědnost v nejhlubším smyslu slova".

Témata, která zdědil konzervativní premiér Petr Fiala a jeho mladý vládní tým - pět stran je u moci pouhých sedm měsíců - jsou obzvláště složitá. Prvním z nich je nedostatek energie, který EU může hrozit už příští zimu. Rusko snižuje dodávky plynu a EU chce přesto nadále snižovat svou závislost na Rusku. Úkolem pro nadcházející měsíce je naplnit zásobníky závratnou rychlostí.

Česká republika, která je sama z 97 procent závislá na ruském plynu, by mohla hrát o čas, pokud jde o některé aspekty balíčku právních předpisů Fit for 55. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Česko má velmi konzervativní přístup k boji proti globálnímu oteplování. Souhlasí s ekologickým přechodem k udržitelným zdrojům, ovšem pod podmínkou, že nijak zásadně nepoškodí firmy ani občany.

Zásadní otázkou je také další podpora Ukrajiny, konkrétně finanční pomoc, přijímání uprchlíků, dodávky zbraní a příprava obnovy. Podle Fialy je tato podpora pro EU "životně důležitá".

Česká republika přijala 389.000 uprchlíků, což představuje 3,5 procenta obyvatelstva země. Praha se však obává, že v důsledku rychle se zhoršující hospodářské situace a vyhlídky na vleklý konflikt mezi členskými státy klesne ochota pomáhat. "Od české vlády lze očekávat, že se bude co nejdéle bránit vyčerpání z války a vzdorovat výzvám k prosazení smíru zvenčí," říká Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum.

Posílit obranu Evropy a vyzbrojit ji proti kybernetickým útokům jsou další priority Čechů, velkých podporovatelů transatlantické spolupráce. "Chceme aktivně nastolovat otázku bezpečnosti, a to nejen z hlediska partnerství v rámci NATO, ale také při posilování evropských obranných kapacit," uvedl Fiala.

České předsednictví hodlá také posílit odolnost ekonomik EU zasažených covidem-19 a ruskou invazí, zejména obnovením dohod o volném obchodu. Do této nezanedbatelné oblasti Francie v první polovině roku neinvestovala kvůli volbám, které se v zemi konaly.

Prvním velkým politickým milníkem tohoto předsednictví bude na začátku října neformální summit 27 členských zemí v Praze. Na programu bude první zasedání evropského politického společenství, které navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Panuje jistá skepse, zda chce Macron politiku rozšíření skutečně posílit, nebo spíše nahradit," poznamenává Faktor.

Předsednictví bude o to těžší, že české obyvatelstvo nemá o EU příliš velký zájem. Stačilo se o víkendu projít ulicemi Prahy a zaznamenat velmi malý počet evropských vlajek na průčelích veřejných budov. Po celém městě jsou ale vyvěšené stovky ukrajinských vlajek. "Vláda nebude moci riskovat. V lepším případě bude panovat lhostejnost, v horším nedůvěra," říká Lukáš Macek, výzkumný pracovník Institutu Jacquese Delorse.

Podle studie, kterou na začátku roku 2020 zveřejnila agentura Stem, považuje členství v EU za dobrou věc pouze třetina Čechů. V žebříčku evropských občanů jsou na posledním místě a daleko za svými polskými (68 procent), maďarskými (61 procent) a slovenskými (51 procent) sousedy.

Ve stejném průzkumu méně než polovina respondentů (47 procent) uvedla, že by v případě konání referenda hlasovala pro členství v EU. V referendu v roce 2003 hlasovalo pro vstup do EU 77 procent voličů.

Názor v zemi, která v minulosti byla pod vládou Vídně a později pod jhem Moskvy, v posledních letech ovlivnil populistický narativ prezidenta Miloše Zemana a dnes již bývalého premiéra Andreje Babiše. "V České republice existuje historický euroskepticismus na pravici, který souvisí i se specifickým výkladem thatcherismu v 90. letech," uvádí Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

V pátek večer na koncertu v pražském Rudolfinu u příležitosti zahájení předsednictví Fiala zdůraznil, že Česká republika má své místo v EU, a řekl, že úspěch tohoto předsednictví je pro ni klíčový. "Jsme středně velký evropský stát. V rámci evropského společenství budeme mít hlas a respekt, abychom se mohli prosadit a pracovat pro sebe," slíbil Fiala citovaný deníkem Le Figaro.

Témata:  Česká republika EU noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.