Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisk: Euroskeptická Česká republika poprvé ujala předsednictví Evropské unie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Jiná země, jiný styl. Česká republika se 1. července ujala předsednictví Evropské unie, podruhé od svého vstupu do EU v roce 2004. Podle mínění mnohých odborníků a diplomatů bude toto rotující předsednictví velmi odlišné od toho francouzského. Výrazně skromnější svou formou, ale s neméně vysokými nároky a obsáhlým programem. To vše v době, kdy Evropa čelí nejzávažnější bezpečnostní krizi od druhé světové války, píše francouzský deník Le Figaro.

Zvolené motto předsednictví je ostatně převzato z projevu Václava Havla v Cáchách v roce 1996: Evropa jako úkol. V tehdejším projevu symbolická postava sametové revoluce a pozdější český prezident vyzval Evropu, aby "znovu objevila své svědomí a smysl pro odpovědnost v nejhlubším smyslu slova".

Témata, která zdědil konzervativní premiér Petr Fiala a jeho mladý vládní tým - pět stran je u moci pouhých sedm měsíců - jsou obzvláště složitá. Prvním z nich je nedostatek energie, který EU může hrozit už příští zimu. Rusko snižuje dodávky plynu a EU chce přesto nadále snižovat svou závislost na Rusku. Úkolem pro nadcházející měsíce je naplnit zásobníky závratnou rychlostí.

Česká republika, která je sama z 97 procent závislá na ruském plynu, by mohla hrát o čas, pokud jde o některé aspekty balíčku právních předpisů Fit for 55. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Česko má velmi konzervativní přístup k boji proti globálnímu oteplování. Souhlasí s ekologickým přechodem k udržitelným zdrojům, ovšem pod podmínkou, že nijak zásadně nepoškodí firmy ani občany.

Zásadní otázkou je také další podpora Ukrajiny, konkrétně finanční pomoc, přijímání uprchlíků, dodávky zbraní a příprava obnovy. Podle Fialy je tato podpora pro EU "životně důležitá".

Česká republika přijala 389.000 uprchlíků, což představuje 3,5 procenta obyvatelstva země. Praha se však obává, že v důsledku rychle se zhoršující hospodářské situace a vyhlídky na vleklý konflikt mezi členskými státy klesne ochota pomáhat. "Od české vlády lze očekávat, že se bude co nejdéle bránit vyčerpání z války a vzdorovat výzvám k prosazení smíru zvenčí," říká Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum.

Posílit obranu Evropy a vyzbrojit ji proti kybernetickým útokům jsou další priority Čechů, velkých podporovatelů transatlantické spolupráce. "Chceme aktivně nastolovat otázku bezpečnosti, a to nejen z hlediska partnerství v rámci NATO, ale také při posilování evropských obranných kapacit," uvedl Fiala.

České předsednictví hodlá také posílit odolnost ekonomik EU zasažených covidem-19 a ruskou invazí, zejména obnovením dohod o volném obchodu. Do této nezanedbatelné oblasti Francie v první polovině roku neinvestovala kvůli volbám, které se v zemi konaly.

Prvním velkým politickým milníkem tohoto předsednictví bude na začátku října neformální summit 27 členských zemí v Praze. Na programu bude první zasedání evropského politického společenství, které navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Panuje jistá skepse, zda chce Macron politiku rozšíření skutečně posílit, nebo spíše nahradit," poznamenává Faktor.

Předsednictví bude o to těžší, že české obyvatelstvo nemá o EU příliš velký zájem. Stačilo se o víkendu projít ulicemi Prahy a zaznamenat velmi malý počet evropských vlajek na průčelích veřejných budov. Po celém městě jsou ale vyvěšené stovky ukrajinských vlajek. "Vláda nebude moci riskovat. V lepším případě bude panovat lhostejnost, v horším nedůvěra," říká Lukáš Macek, výzkumný pracovník Institutu Jacquese Delorse.

Podle studie, kterou na začátku roku 2020 zveřejnila agentura Stem, považuje členství v EU za dobrou věc pouze třetina Čechů. V žebříčku evropských občanů jsou na posledním místě a daleko za svými polskými (68 procent), maďarskými (61 procent) a slovenskými (51 procent) sousedy.

Ve stejném průzkumu méně než polovina respondentů (47 procent) uvedla, že by v případě konání referenda hlasovala pro členství v EU. V referendu v roce 2003 hlasovalo pro vstup do EU 77 procent voličů.

Názor v zemi, která v minulosti byla pod vládou Vídně a později pod jhem Moskvy, v posledních letech ovlivnil populistický narativ prezidenta Miloše Zemana a dnes již bývalého premiéra Andreje Babiše. "V České republice existuje historický euroskepticismus na pravici, který souvisí i se specifickým výkladem thatcherismu v 90. letech," uvádí Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

V pátek večer na koncertu v pražském Rudolfinu u příležitosti zahájení předsednictví Fiala zdůraznil, že Česká republika má své místo v EU, a řekl, že úspěch tohoto předsednictví je pro ni klíčový. "Jsme středně velký evropský stát. V rámci evropského společenství budeme mít hlas a respekt, abychom se mohli prosadit a pracovat pro sebe," slíbil Fiala citovaný deníkem Le Figaro.

Témata:  Česká republika EU noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2024 12:33

Jak na tom je Tereza Ramba? Lékaři učinili zásadní rozhodnutí

Česko během probíhajícího týdne zaskočila zpráva o hospitalizaci Terezy Ramby, která přiznala blíže nespecifikované zdravotní potíže. O něco později se objevily informace o diagnóze. Jaké jsou ale vyhlídky oblíbené herečky? Nejnovější zprávy jsou pozitivní. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy