Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek též jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.

Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. "Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu," řekl novinářům Stoltenberg krátce před slavnostní večeří pořádanou španělským králem Filipem VI. na začátek nynějšího summitu.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Nejmenovaný představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena řekl, že tato dohoda je "důležitým impulsem" pro jednotu Západu. Uvedl také, že Biden na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem její země a Finska do NATO označila za "důležitý krok".

Český premiér Petr Fiala ocenil rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO jako velmi dobrou zprávu. "Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou alianci," uvedl v reakci na dotaz ČTK.

O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. "Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích," poznamenal k tomu Stoltenberg. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1300 kilometrů.

Ankara však zahájení přístupového procesu s oběma skandinávskými zeměmi jako jediný člen NATO zablokovala. Doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát, a hnutí klerika Fetthullaha Gülena. Jeho příznivce turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

Ankaře také vadilo omezení na vývoz zbraní, které oba skandinávské státy i jiné západní země vůči Turecku zavedly v roce 2019 na protest proti její ofenzivě proti YPG na severu Sýrie. Turecko to považovalo za urážku, protože své nasazení v Sýrii považuje za nezbytný krok v boji proti terorismu.