Podle něh postup ukrajinské armády potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu a jsou schopny uskutečnit úspěšné ofenzivní operace na více směrech. Jejich ruský protivník podle něj není vzhledem k omezeným početním stavům schopný adekvátně reagovat, v místech bojů je vždy výrazně přečíslený. "Ukrajina se snaží maximálně využít své současné převahy, postup však sebou přináší nutnost zabezpečení nových spojovacích linií i kontrolu získaného teritoria. To společně s vlastními ztrátami povede patrně opět k zpomalení postupu a nutnosti doplnit své jednotky," uvedl Stojar.

Ruské síly podle něj aktuálně nedisponují kapacitami, které by jim umožnily zásadním způsobem reagovat a provést úspěšný protiútok ani na jednom z bojišť. Zřejmě se tak podle něj zaměří na zpomalení ukrajinské ofenzívy a vybudování nových, stabilnějších obranných linií.

V chodu je stále ruská částečná mobilizace. "Doprovodný organizační chaos a nedostatky nejsou nijak překvapivé, v obdobné míře se obecně očekávaly. Přímo na bojištích se dosud efekt mobilizace nijak zásadně neprojevil, lze předpokládat, že výrazné posílení ruských sil na Ukrajině bude představovat dlouhodobější proces," uvedl Stojar. Upozornil na to, že určitá část povolaných záložníků však může být nasazena relativně velmi rychle, především v případě těch z blízkých regionů a anektovaných teritorií včetně Krymu.

"Mobilizace je reakcí na poslední ukrajinské vojenské úspěchy, takže ruským cílem je primárně stabilizace frontové linie. Zda se bude ruské velení snažit nasazení mobilizovaných do bojů maximálně urychlit i za cenu jejich nižší efektivity a rizika vysokých ztrát, či nikoliv, to bude patrně záviset na ukrajinských schopnostech pokračovat v ofenzivních operacích v příštích týdnech," míní odborník.

Další vývoj konfliktu je podle něj obtížné predikovat. Vzhledem ke klimatickým podmínkám i vyčerpanosti obou stran po několika měsících trvání konfliktu lze ale předpokládat snížení intenzity bojů v nadcházející zimě, tedy i více méně statickou frontovou linii.

Stojar se domnívá, že použití jaderných zbraní zůstává velmi nepravděpodobnou variantou. "Lze o něm sice spekulovat v případě přímého a zásadního ohrožení vlastního ruského teritoria nebo aktivního vojenského vstupu externího aktéra do probíhajícího konfliktu, takovýto scénář však není příliš reálný," uvedl odborník.

Nasazení taktických jaderných zbraní proti ukrajinským silám na bojišti nebo ukrajinské infrastruktuře v týlu by podle něj sice mohlo výrazně ovlivnit situaci v jejich neprospěch, celkově by však bylo pro ruské zájmy zcela kontraproduktivní a obrátilo by se proti nim. "Jakákoliv výhoda získaná jejich použitím by nedokázala vyvážit negativní dopady takovéhoto postupu. Dramaticky by se změnil přístup k možnému použití obdobných zbraní i v jiných konfliktech, stejně jako samotná otázka jejich proliferace (rozšíření). Porušením jaderného tabu by se Ruská federace nepochybně ocitla v krajní izolaci, a to i ze strany dosavadních partnerů, jako je Čína či Indie," míní Stojar.