Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

UNICEF: Pásmo Gazy je nejnebezpečnější místo na světě pro děti

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová ve středu označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů.

Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října bylo v Pásmu Gazy údajně zabito přes 5300 dětí, což představuje 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

Russellová přivítala dohodu dosaženou mezi Izraelem a Hamásem, rámci níž budou propuštěni rukojmí a dočasně přestanou zuřivé boje a bombardování v Pásmu Gazy. Dodala ale, že přestávka v bojích není dostatečná, a vyzvala k "okamžitému humanitárnímu příměří, aby okamžitě přestalo toto krveprolití".

"Mají-li děti přežít, mají-li humanitární pracovníci zůstat a efektivně se o ně starat, tak na to humanitární přestávky prostě nestačí," zdůraznila Russellová. Podle ní je dalších 1200 dětí stále pod troskami zbombardovaných budov nebo jsou pohřešovány z jiných důvodů.

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornia RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

Následující měsíc má v otřesných podmínkách porodit dítě 5500 těhotných. "Chvíle, kdy nový život začíná a má být okamžikem radosti, je zastíněna smrtí a ničením, hrůzou a strachem," uvedla Kanemová.

Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem tento týden uvedlo, že během probíhající války zahynulo v Pásmu Gazy více než 5500 dětí. Celkem přišlo o život na straně Palestiny více než 13 300 lidí, oznámilo. Čísla nelze nijak ověřit, Světová zdravotnická organizace (WHO) je ale považuje za důvěryhodná.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy bylo dalších až 32 000 lidí zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 14 700, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Míra násilí, které v posledních dnech pustoší Gazu, je nezměřitelná, uvedl už o víkendu šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu a měly by být prošetřeny.

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy.

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země. Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci.

Türk varoval, že "zabití tolika lidí ve školách přeměněných na úkryty a stovek prchajících z nemocnice Al-Shifa během pokračujícího vysídlování (...) jsou akce, které narušují základní ochranu, která se civilnímu obyvatelstvu musí poskytnout podle mezinárodního práva."

Už ve čtvrtek uvedl, že "velmi vážná obvinění z vícenásobných a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva vyžadují důsledné vyšetřování, bez ohledu na to, kdo je způsobil." Varoval také, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už dříve hovořil o tomtéž. Varoval, že izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy by mohly být považovány za válečný zločin. Úřad zdůraznil, že vysoký počet obětí a rozsáhlé škody naznačují možnou nepřiměřenost izraelských leteckých útoků.

"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce v důsledku izraelských leteckých úderů na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že tyto útoky byly nepřiměřené a mohly představovat válečné zločiny," uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na sociální síti X.

Josep Borrell, šéf unijní diplomacie, také vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem civilních obětí v táboře, kde žije více než sto tisíc lidí. Při bombardování na začátku listopadu tábora zahynulo nejméně 50 lidí. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF podle webu CNN uvedl, že izraelská armáda tábor znovu bombardovala o den později.

"Scény krveprolití vycházející z tábora Džabalíja v pásmu Gazy po včerejších a dnes opětovných útocích jsou děsivé," uvedl UNICEF. Nemá odhady počtu dětských obětí z tábora. Lékaři ale řekli CNN, že na místě jsou stovky zraněných a zabitých, včetně mnoha dětí.

OSN už na konci října vyjádřila obavy nad pácháním válečných zločinů v konfliktu Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás. Páchají je podle ní obě strany. Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini je navíc přesvědčen, že pásmo Gazy potřebuje "nepřerušovanou" humanitární pomoc.

"Kolektivní trest je válečným zločinem. Izrael musí okamžitě ukončit trestání všech obyvatel Pásma Gazy," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová. Úřad OSN dodal, že i Hamás se dopustil válečných zločinů včetně únosu více než 240 rukojmích do pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  volby v Izraeli Gaza UNICEF

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.