Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA, EU a další země vyjádřily obavu ohledně postavení žen v Afghánistánu

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Evropská unie, Spojené státy, Británie, Kanada a 17 dalších zemí dnes zveřejnily společné prohlášení, v němž vyjadřují obavu o práva afghánských žen a dívek a naléhají na nynější politické vedení Afghánistánu, aby zaručilo ochranu těchto práv.

V Afghánistánu se o víkendu obsazením Kábulu završil nástup radikálního islámského hnutí Tálibán, jež v zemi vládlo naposledy před 20 lety, kdy v podstatě odebralo ženám jejich práva. Vedení povstalců nyní nicméně tvrdí, že podobně přísná opatření znovu nezavede.

"Afghánské ženy a dívky, stejně jako celý afghánský lid, si zaslouží žít důstojně a v bezpečí. Je potřeba předejít diskriminaci či obtěžování v jakékoli podobě. My v mezinárodní komunitě jsme připraveni jim pomoci humanitární pomocí a podporou, abychom zajistili, že jejich hlasy budou vyslyšeny," stojí ve vyjádření.

Signatářské státy dále prohlašují, že budou "pozorně monitorovat jak jakákoliv budoucí vláda zajistí práva a svobody, které se staly nedílnou součástí života žen a dívek v Afghánistánu v posledních 20 letech".

Témata:  Afghanistán,  USA,  EU,  ženy,  muslimové

Aktuálně se děje

26. září 2026 19:24

Odchod do důchodu se nekoná. Karlos Vémola se vrací do klece

Karlos Vémola se po krátké pauze znovu představí v profesionální kleci smíšených bojových umění. Jedenačtyřicetiletý zápasník nastoupí na galavečeru Oktagon 94 na fotbalovém stadionu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde ho čeká neporažený německý soupeř Frédéric Vosgröne. Přestože český bojovník po svém předchozím duelu hovořil o definitivním odchodu do sportovního důchodu, nečekané životní okolnosti ho přivedly zpět k tréninku. Vémola považuje návrat k zápasení za ideální způsob, jak čelit každodenním starostem a náročným situacím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.