Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V srpnu měla proběhnout dosud utajovaná jednání o příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Vše je ztraceno

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.in.ua

Vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti zmařil chystaná přelomová jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, uvádí list Washington Post. Nepřímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou se podle zdrojů listu měla uskutečnit v Kataru, jehož představitelé by převzali zprostředkovatelskou roli.

Primárně mělo být cílem jednání částečné příměří, zaměřené na oblast energetiky, potenciálně však příměří širší, ba úplné. Dosud se o záměru vést tato jednání veřejně nevědělo. Měla se odehrát nyní v srpnu. 

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou velmi účinné. Ochromují tamní ekonomiku i morálku obyvatelstva, které například čelí častým a dlouhým výpadkům dodávek elektřiny, a to i v oblastech notně vzdálených od bojišť. S blížící se zimou je otázka zajištění dodávek energií ještě akutnější.

Myšlenku jednání o „energetickém příměří“ zatím podle Washington Post ani jedna ze stran úplně nezavrhla, avšak zejména Rusko se k ní nyní staví odtažitěji. Prezident Vladimir Putin prý nemá ve zvyku činit ústupky pod tlakem, uvádí jeden ze zdrojů listu.

Průnik do Kurské oblasti ale na druhou stranu zlepšuje vyjednávací pozici Ukrajiny pro případná jednání o příměří. Nabízí se tak otázka, zda načasování vpádu nesouvisí právě s možným jednáním o příměří a se snahou posílit ukrajinskou pozici v něm.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.