Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve světě píšou o Česku. Kromě Babiše řeší i Čínu

Zahraniční tisk
Zahraniční tisk
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Britský týdeník The Economist se ve svém posledním vydání obsáhle věnuje pronikání čínského vlivu do České republiky. Připomíná kauzu vyvolanou loni čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem, který se na sociální síti vyjádřil k předvánoční schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem způsobem, který na sebe přivolal premiérův hněv, takže diplomat posléze musel uznat chybu v komunikaci.

Podle The Economist se tak dlouholetá čínská snaha získat vliv na české politické a podnikatelské elity a změnit politiku členského státu Evropské unie ocitla v troskách.

"Je to příběh silné protireakce," řekl listu Martin Hála, který v projektu Sinopsis monitoruje vzestup a pád čínského vlivu v České republice. Podle The Economist se západní demokracie v posledních letech stále více obávají čínských pokusů rozšířit svůj vliv daleko za hranice vlastní země. V demokratickém srdci Evropy ale jejich diplomatické nástroje narážejí. List to vysvětluje zdejší svobodou tisku, poměrně silnými institucemi a především českou historicky danou citlivostí na vměšování cizích autoritářských velmocí.

Aby si Českou republiku získala, použila Čína mnohé z taktik nasazených jinde, píše The Economist. Předcházela si veřejné činitele (některé zařadila i na svou výplatní pásku), slibovala významné investice, sponzorovala kulturní programy a akce, a když to bylo potřeba, vyvíjela diplomatický tlak. Analytici tento proces nazývají "elite capture", tedy snahou o získání elit.

Pekingu se to v České republice podle The Economist řadu let dařilo. Týdeník připomíná, že přátelský vztah k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi navázal v roce 2013 poprvé zvolený prezident Miloš Zeman. Ve stejném roce se českému miliardáři, oligarchovi a podporovateli Zemana Petru Kellnerovi podařilo v Číně získat vytouženou licenci na poskytování spotřebitelských půjček pro svou společnost Home Credit, píše The Economist. O rok později uzavřela čínská telekomunikační společnost Huawei pětiletou sponzorskou smlouvu s Pražským hradem. Bylo dohodnuto, že kancelářím sídla českého prezidenta poskytne servery, telefony a další vybavení v každoroční hodnotě zhruba 20.000 dolarů (necelých 462.000 Kč). List dále připomíná, že v roce 2015 oznámil čínský ropný konglomerát CEFC, že v České republice investuje miliardy dolarů. Koupil téměř stoprocentní podíl ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha, stoprocentní podíl ve stadionu v Edenu, stoprocentní podíl ve strojírenském a metalurgickém podniku Žďas Žďár nad Sázavou nebo podíly v cestovní kanceláři Canaria Travel a společnosti Lapasan, která ovládá pivovarskou skupinu Pivovary Lobkowicz Group. Pravděpodobného vrcholu dosáhl čínský vliv zřejmě v roce 2016, kdy do České republiky přijel Si Ťin-pching.

Poté se ale začaly objevovat trhliny, všímá se list. Zakladatele firmy Jie Ťien-minga v Číně zatkli pro podezření z korupce. Převážná většina slibovaných obchodů CEFC se tak nikdy neuskutečnila.

Na povrch začaly také vyplouvat odvrácené stránky čínského zájmu o ČR. Poté, co se český ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou, na což Čína pohlíží s nelibostí, zrušil Zeman udělení vyznamenání jeho 88letému strýci, který přežil holocaust. Letos se čínské úřady pokoušely přimět pražského primátora Zdeňka Hřiba - známého kritika porušování lidských práv v Číně - aby se přihlásil k principu jedné Číny, který zakazuje udržovat diplomatické styky s Čínou a Tchaj-wanem současně. Když odmítl, zrušily dlouho plánovanou cestu orchestru PKF - Prague Philharmonia do Číny.

Další problémy způsobili investigativní novináři. Český rozhlas zjistil, že zaměstnanci Huawei dodávají informace o svých klientech čínské ambasádě. V listopadu zavřela Univerzita Karlova Česko-čínské centrum UK (ČČC), které od svého vzniku v roce 2016 hostilo pročínské konference. Podle zjištění zpravodajského serveru Aktuálně.cz byl jeho ředitel a další činovníci placen čínskou ambasádou prostřednictvím soukromé společnosti.

Nyní se podle The Economist zdá, že čínská snaha získat české elity narazila u české veřejnosti. V celosvětovém průzkumu společnosti Pew Research Centre uvedlo 57 procent Čechů, že na Čínu pohlíží negativně, zatímco příznivě na ni podle svého vyjádření nazírá jen 27 procent z nich. To je největší rozptyl ze všech evropských zemí kromě Švédska.

Huawei v Praze působí i přes varování pořád a Kellner právě koupil populární televizní stanici, pokračuje list. Prostřednictvím Novy může podle pozorovatelů kritiku Číny zmírnit, i když mluvčí jeho firmy označil tyto obavy za "zcela paranoidní". Pražští pozorovatelé týdeníku sdělili, že bitva o čínský vliv bude v dalších letech pokračovat. "Nemyslím si, že se dá skutečně vyhrát," řekl The Economist novinář Janek Kroupa, který informoval o sdílení informací mezi zaměstnanci Huawei a čínskou ambasádou. "Dá se proti němu jen bojovat," cituje jej britský týdeník.

Témata:  noviny a tisk Česká republika Čína

Aktuálně se děje

23. května 2024 14:46

Norsko uzavře hranice ruským turistům

Norská vláda od 29. května zavede dodatečná omezení vstupu pro občany Ruska, kteří cestují do Norska za turistikou nebo "jinými nepodstatnými účely". Informace byla zveřejněna ve středu na webových stránkách kabinetu, jak uvádí agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války, tvrdí Orbán

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války. To, co se děje nyní, je podobné jako při burcování před první a druhou světovou válkou, co lze vidět v médiích a ve vyjádřeních politiků, řekl v pátek ráno předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pravidelném rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio.