Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve Švýcarsku vrcholí mírový summit o Ukrajině. Co bude v závěrečném prohlášení?

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Ve Švýcarsku dnes druhým dnem vyvrcholí mírový summit, na němž světoví lídři hledají cestu k míru na Ukrajině. Podle zjištění agentury Reuters bude jejím výsledkem komuniké, v němž se píše o válce Ruska proti Kyjevu. Návrh také obsahuje výzvu k respektování územní celistvosti Ukrajiny. 

V návrhu závěrečného prohlášení je podle agentury Rusko označeno za viníka války na Ukrajině, která způsobila "rozsáhlé lidské utrpení a destrukci". Součástí komuniké jsou také požadavky, aby se Záporožská jaderná elektrárna vrátila pod ukrajinskou kontrolu a aby Kyjev měl zabezpečený přístup ke svým přístavům v Azovském moři. 

Prohlášení má vyjít v neděli na závěr dvoudenní konference. Švýcarská vláda již dříve vyjádřila naději, že závěrečný text podpoří účastníci jednomyslně. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve vystoupení na summitu řekl, že dvoudenní akce položí základy urovnání s Ruskem. "Musíme spolu rozhodnout, co znamená spravedlivý mír pro svět a jak je možné ho dosáhnout trvale. Potom to oznámíme představitelům Ruska, takže na druhém mírovém summitu můžeme zařídit skutečný konec války," uvedl podle agentur.

Ukrajinský prezident neřekl, jestli je připraven jednat přímo s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten v pátek oznámil svoje podmínky ukončení konfliktu. Ukrajinu žádá, aby stáhla vojáky z jihu a východu krajiny a aby se vzdala ambice vstoupit do NATO. Kyjev to ihned odmítl, přičemž západní lídři zdůraznili, že se musí najít řešení zohledňující ukrajinské požadavky. 

Summit se koná v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Účast na něm potvrdily desítky zemí. Podle švýcarské vlády je cílem summitu definice plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešit se bude například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky. Summit by měl ideálně skončit jednomyslným schválením závěrečného prohlášení. 

Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se konference neplánuje ani Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.

Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Témata:  Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock) válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.