Mírový summit vyzval Rusko k navrácení dětí. Počítá se s dialogem všech stran

"Věříme, že dosažení míru vyžaduje zapojení a dialog mezi všemi stranami," stojí v závěrečném komuniké, které podpořila velká většina účastníků. Několik důležitých rozvojových zemí se k němu však nepřihlásilo, upozornil web DW. Dokument nepodepsali například zástupci Indie, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.

V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země. Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO. "Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr. 

Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí vyjádřila podporu základním zásadám mezinárodního práva. "Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," napsal na síti X.

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se akce odmítla také Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.

Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Témata:  Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock),  Rusko,  válka na Ukrajině,  Ukrajina