reklama

Výzkumníci z Cambridgeské univerzity a londýnské univerzity UCL se zaměřili na směrnice, které vydávalo ministerstvo školství v prvních třech měsících pandemie. Za 90 dní od 18. března 2020 to bylo více než 200 nařízení.

Ředitelé anglických škol si ve studii stěžují, že direktivy po nich vyžadovaly okamžité konání, přičemž jim ale často dorazily o víkendu nebo v noci. Podle nich vzniklo "minové pole" zmatečných a vzájemně se překrývajících doporučení, která mnohdy odporovala jiným nařízením ministerstva či dalších složek vlády.

"Znovu a znovu se nám dostávalo tohoto sdělení: 'Nevím, co bude zítra, nic se nesdílí předem a je to zdrcující.' Bylo až neuvěřitelné, jak často používali pojem 'lavina' k označení komického množství informací, které dostávali," řekl hlavní autor studie Peter Fotheringham.

Namísto aby zajišťovali dobré podmínky a vzdělání svých žáků, ředitelé uváděli, že museli sami rozplétat chaos pravidel vydávaných ministerstvem školství, zejména v prvních měsících po uzavření škol pro většinu žáků.

Podle Fotheringhama byla opatření leckdy oznámena veřejnosti dříve, než se s nimi mohli seznámit zástupci škol. "Rodiče tak volali dříve, než si to ředitelé stihli přečíst," dodal.

Na 70 nařízení bylo novelizováno alespoň třikrát. Ministerstvu přitom dělalo problémy jasně určit, které části se při novelizaci změnily. "Vedení si muselo doslova vytisknout různé verze a projít je se zvýrazňovačem, obvykle na narychlo svolaných schůzích v sedm hodin ráno," upozornil Fotheringham.

"To, že školy nakonec uspěly, bylo navzdory vládě, ne díky ní," řekl deníku předseda profesní organizace ředitelů škol Paul Whiteman.

Ministerstvo uvedlo, že jeho prioritou bylo obnovit co nejrychleji prezenční výuku. "Průběh pandemie vedl k rychlým rozhodnutím, která reagovala na změny v našem porozumění viru," uvedl mluvčí s tím, že kroky ministerstva byly činěny "v národním zájmu".

reklama