Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten k jednáním v jakémkoli formátu, pokud bude mít „garanci, že Amerika a Evropa nás neopustí“. Zelenskyj tak reagoval na Trumpův plán na rychlé ukončení války, který podle něj musí nejen zastavit konflikt, ale zajistit, že Rusko již nebude schopno znovu zahájit agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil při rozhovoru s agenturou Reuters strategický plán, který má Spojeným státům nabídnout přístup k ukrajinským zásobám vzácných zemin a dalších kritických minerálů. Tento krok je součástí snahy přilákat zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve naznačil ochotu podpořit Ukrajinu výměnou za ekonomickou spolupráci.
Letní den v červenci roku 1956 se na Santorini změnil v katastrofu. „Pamatuji si, jak se náš pes a pták chovali zvláštně. Pak přišlo zemětřesení,“ vzpomíná pro BBC třiaosmdesátiletá Eirini Mindrinou. „Dům se roztrhl a zase zavřel. Skrz trhlinu ve střeše jsem viděla oblohu.“
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.
Ostrov Santorini, známý svou malebnou krajinou a bohatou historií, se nachází v seismicky aktivní oblasti Egejského moře. Tato oblast je charakteristická častými zemětřeseními, což je důsledkem několika geologických faktorů.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Ve více než 50 městech napříč Slovenskem a také v zahraničí se v pátek vpodvečer konala protestní shromáždění pod heslem Slovensko je Evropa. Demonstranti se vymezili proti politice premiéra Roberta Fica (Smer-SD) a jeho vlády. Premiér dal v průběhu dne najevo, že motivaci protestujících nerozumí.
Přítomnost severokorejských vojáků v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vzbudila velkou pozornost a obavy. Od listopadu 2024 bylo na podporu ruských sil nasazeno až 12 000 severokorejských vojáků, zejména v jižních pohraničních oblastech, jako je Kursk. Kruté, téměř sebevražedné taktiky, které tito vojáci používají, ukazují na jejich brutální výcvik a ideologickou oddanost, díky čemuž se stávají nebezpečnou, ale zároveň volatilní silou na bojišti.
Některé jednotky ruské armády začaly dostávat osly jako součást své logistické podpory. Fotografie a videa těchto zvířat se objevily na několika ruských kanálech na Telegramu, včetně kanálu „Žyvov Z“, který informoval, že jeden z oddílů obdržel osla jako regulérní přepravní prostředek. To naznačuje, že zvíře nebylo k jednotce dopraveno na základě dobrovolné iniciativy vojáků, ale skutečně bylo přiděleno velením jako součást vojenského vybavení. Uvedl to ukrajinský armádní server Militarnyi.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Santorini, známý také jako Théra, je jedním z nejmalebnějších ostrovů v Egejském moři, proslulý svými bílými domy s modrými střechami a strmými útesy. Pod touto krásou se však skrývá bouřlivá sopečná minulost, která formovala nejen samotný ostrov, ale možná i dějiny celého Středomoří.
Na řeckém ostrově Santorini byl vyhlášen stav nouze po několika dnech plných zemětřesení. Tento krok přišel po zaznamenání nejsilnějšího otřesu, který měl sílu 5,2 stupně Richterovy škály a nastal ve středu v 21:09 místního času (19:09 GMT) mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini. Epicentrum se nacházelo v hloubce 5 kilometrů.
Moskva opět důrazně odmítla jakoukoli možnost dočasného příměří nebo zmrazení konfliktu na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové by takový krok Západ využil k dalšímu posílení ukrajinské armády a přípravě na vojenskou odvetu, uvedla agentura TASS.
Podle NASA existuje 2,3% pravděpodobnost, že asteroid označený jako 2024 YR narazí do Země v roce 2032, což je nárůst oproti 1,3 % z prosince. Riziko kolize je nyní zhruba 1 ku 43. Evropská kosmická agentura (ESA) před týdnem uvedla, že asteroid by mohl Zemi zasáhnout 22. prosince 2032, kdy se dostane k naší planetě nejblíže. Přesto stále platí, že má téměř 98% šanci proletět bez následků. Jde o vyšší šanci než v případě asteroidu Bennu, který se přibližuje k Zemi každých šest let na vzdálenost přibližně 299 000 km. U něj podle vědců existuje pravděpodobnost 1 ku 2 700, že by mohl naši planetu zasáhnout v září roku 2182. A pokud by k tomu došlo, následky by byly devastující.
Americký exprezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Obvinil jej z „nelegitimních a nepodložených kroků“, které podle něj směřují proti Spojeným státům a jejich spojenci Izraeli. Uvedl to server BBC.
První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.
Vztahy mezi Spojenými státy a Jižní Koreou procházejí zkouškou. Rostoucí jaderná hrozba ze strany Severní Koreje a možné změny v přístupu Washingtonu vyvolávají otázky ohledně budoucnosti jihokorejské obrany. Ačkoliv Jižní Korea v 70. letech svůj jaderný program pod tlakem USA opustila, současná situace by mohla přimět Soul k jeho znovuobnovení.
Ruský politik Andrej Guruljov, člen ruské Dumy a bývalý vojenský velitel, navrhl, aby Moskva vyjednala s Donaldem Trumpem dohodu o rozdělení Grónska v případě, že by Spojené státy úspěšně získaly tento strategicky významný ostrov. Prohlášení padlo během vysílání na ruské státní televizi Russia-1, kde Guruljov vystoupil společně s vlivným moderátorem Vladimirem Solovjovem, uvedl server Newsweek.
Donald Trump po svém návratu do Bílého domu okamžitě zahájil realizaci své zahraničněpolitické doktríny „Amerika na prvním místě“. Jedním z prvních kroků, které podnikl, bylo podepsání souboru exekutivních příkazů, mezi nimiž bylo i úplné zmrazení veškeré americké zahraniční pomoci. Ministr zahraničí Marco Rubio se sice snažil situaci částečně zmírnit nejasným memorandem, které umožnilo dočasné pokračování některých programů, ale škody už byly způsobeny.
Čína stále více ztrácí klid kvůli angažmá Severní Koreje s Ruskem a považuje rostoucí spolupráci mezi Pchjongjangem a Moskvou za znepokojující, uvedl zástupce amerického ministra zahraničí Kurt Campbell, píše The Guardian.
Oblast mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini zasáhlo silné zemětřesení poté, co region několik dní zažíval souvislé otřesy. Uvedl to server BBC.
8. listopadu 2025 21:51
8. listopadu 2025 20:56
8. listopadu 2025 19:37
8. listopadu 2025 18:44
8. listopadu 2025 17:52
8. listopadu 2025 16:49
8. listopadu 2025 16:03
8. listopadu 2025 14:58
Česko se na den přesně za týden rozloučí ve svatovítské katedrále se zesnulým kardinálem Dominikem Dukou. Před jeho smrtí se s ním marně snažila spojit i legendární herečka Jiřina Bohdalová. Vyvstává proto otázka, zdali se příští víkend nezúčastní pohřbu duchovního.
Zdroj: Ludmila Plachá
V čele České lékařské komory se nadále nic nemění. Prezidentem organizace, jejímž členem musí být všichni lékaři působící v Česku, se opět stal Milan Kubek. Komoru vede už téměř dvě desítky let.
