Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Tragický konec má pátrání po novorozenci, který se ve čtvrtek ztratil z nemocničního pokoje v rakouském hlavním městě Vídni. Policie dnes učinila smutný nález v areálu zdravotnického zařízení. Podezřelou osobou je v případu matka dítěte.
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska.
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.
Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.
Americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Uvedl to server SkyNews s tím, že jde o kontroverzní zbraň, která je v řadě zemí zakázána.
Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální balistické rakety (ICBM). Útok zahrnoval také balistickou raketu X-47M2 Kinzhal a sedm řízených střel.
Pentagon oznámil, že objasnil záhadu slavného videa „GOFAST“ z roku 2016, které zdánlivě ukazovalo objekt letící vysokou rychlostí těsně nad hladinou vody. Video, pořízené stíhacím letounem z paluby USS Theodore Roosevelt u východního pobřeží Floridy, bylo veřejnosti představeno v roce 2017 a stalo se jedním z nejvýraznějších "důkazů" o neidentifikovaných létajících objektech (UFO).
Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v úterním rozhovoru pro Fox News varoval, že bez podpory Spojených států by Ukrajina nebyla schopná odolat ruské invazi. Zelenskyj zdůraznil, že jednota mezi Ukrajinou, USA a Evropou je klíčová pro udržení odporu proti Rusku. Uvedl to server BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval při projevu ke zvláštnímu zasedání Evropského parlamentu na evropské lídry, aby zintenzivnili tlak na Rusko. Připomněl tak, že válka na Ukrajině probíhá už 1 000 dnů. Vladimir Putin ji zahájil 24. února 2022, uvedl server BBC.
Vladimir Putin často zdůrazňuje, že jakákoliv podpora Západu Ukrajině, která by překračovala určité hranice, může vést k širšímu konfliktu. Tato rétorika, spolu s nejnovějšími kroky USA a dalších západních zemí, zvyšuje obavy z eskalace války na globální úroveň.
Rusko opět přitahuje globální pozornost změnou své jaderné doktríny, která nyní umožňuje použití nukleárních zbraní i v případě konvenčních útoků na ruské území. Tato změna přichází v kritickém okamžiku – jen dva dny poté, co USA povolily Ukrajině použití svých raket na cíle hluboko uvnitř Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.
Na konferenci OSN o klimatu COP29 v Ázerbájdžánu zaznívají stále častější výzvy k přehodnocení statusu Číny a Indie jako rozvojových zemí. Delegáti z chudších států poukazují na zastaralé klasifikace z roku 1992, které těmto rychle rostoucím ekonomikám umožňují vyhnout se povinnosti poskytovat finanční pomoc nejzranitelnějším zemím.
Evropští představitelé obrací svůj zrak směrem k Rusku poté, co byly v Baltském moři poškozeny dva podmořské internetové kabely. Incidenty, které podle některých indicií mohou být výsledkem sabotáže, přišly jen několik týdnů poté, co Spojené státy varovaly před možnými útoky Moskvy na kritickou podmořskou infrastrukturu.
Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.
20. srpna 2026 21:57
20. srpna 2026 20:23
20. srpna 2026 18:52
20. srpna 2026 17:36
V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole.
Zdroj: Jan Hrabě
Všechny typy důchodů v České republice se od začátku příštího roku zvýší o 300 korun. Podle připravovaného vládního nařízení vzroste výhradně solidární pevná část penze, zatímco zásluhový díl zůstane na dosavadní úrovni. Valorizace se dotkne starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů.
