reklama

Letadlo na solární pohon obletělo zemi. Na cestu kolem světa dlouhou 40 tisíc kilometrů se Solar Impulse vydal 9. března 2015 a ve vzduchu strávilo asi 500 hodin. V některých místech musel letoun zůstat delší dobu na zemi, protože letu nepřálo počasí.

V úterý ale konečně Solar Impulse přistál v Abú Zabí, odkud se na revoluční let loni vydal. Na závěrečné cestě řídil letadlo 58letý Švýcar Bertrand Piccard, který se po celou dobu střídal s 63letým kolegou Andrém Borschbergem.

Poslední etapa byla náročná, protože se v noci na pondělí letoun dostal nad Saudskou Arábii do turbulencí, způsobených vysokou teplotou. "Nemůžu uvěřit, že jsem přistál. Třináct let poté, co jsem snil o obletu země bez paliva," napsal Piccard na Twitter.

S myšlenkou na letoun poháněný sluneční energií přišel Piccard na podzim 2003, maketu stroje pak veřejnosti představil v červnu 2005 na letecké přehlídce na letišti Le Bourget u Paříže. Skutečný letoun byl hotový o čtyři roky později, kdy jej Piccard ukázal na vojenském letišti nedaleko Curychu. Stroj, nesoucí jméno Solar Impulse, měl rozpětí křídel 63,4 metru (zhruba jako Boeing 747), připraven k letu ale vážil jen dvě tuny.

Na první dvouhodinový zkušební let se Solar Impulse vydal 7. dubna 2010, o tři měsíce později pak již letoun, který byl díky bateriím schopen létat i v noci, absolvoval 26 hodin dlouhou zatěžkávací zkoušku ve vzduchu. Během roku 2011 s ním Piccard letěl do Paříže či Bruselu, v létě 2012 podnikl dvouměsíční cestu dlouhou přes 6000 kilometrů, při které během několika etap dolétl ze Švýcarska přes Španělsko do Maroka a zpět. V červenci 2013 stroj přeletěl napříč USA. Cesta, rozdělená do pěti částí, mu zabrala také dva měsíce.

Předloni v dubnu Piccard a Borschberg představili vylepšený Solar Impulse 2, přichystaný na oblet zeměkoule. V porovnání s předchůdcem je mírně větší (rozpětí křídel je 71,9 metru) a také o necelé půl tuny těžší. První zkušební let vykonal stroj v červnu 2014, loni v březnu se pak vydal na cestu kolem světa, rozdělenou do 17 etap. Zahájil ji 9. března přeletem z Abú Zabí do Ománu, odkud pokračoval do indického Ahmadábádu. Následně přeletěl Indii a 30. března přistál v Číně.

Na přelet nejlidnatější země světa se Solar Impulse 2 vydal kvůli čekání na vhodné počasí až 21. dubna 2015, kdy doletěl do Nankingu. Pak následovalo více než měsíční čekání, aby se na přelomu května a června pokusil o přelet Tichého oceánu na Havajské ostrovy, kvůli špatnému počasí ale nakonec přistál v japonské Nagoji. Na přelet Pacifiku se nakonec letoun řízený Borschbergem (oba piloti se v jednomístném kokpitu střídali) vydal 28. června a po pěti dnech a nocích přistál na Havaji. Překonal přitom 8200 kilometrů.

Už během prvního dne letu z Japonska se ale stroji přehřály baterie, což ve výsledku znamenalo kvůli opravě a čekání na vhodnou roční dobu téměř roční přestávku. Na devátou etapu se Solar Impulse pilotovaný Piccardem vydal 21. dubna, v San Francisku přistál o 62,5 hodiny později. Následovalo pět etap napříč Spojenými státy, po kterých přelétl Atlantik, aby 23. června po třech dnech ve vzduchu přistál ve španělské Seville. Předposlední etapa vedla do Káhiry, odkud letoun v neděli odstartoval do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech na závěrečnou etapu obletu světa. Dnes v Abú Zabí přistál.

Nejdelší etapa měřila 7212 kilometrů, byl jí Borschbergův přelet Tichého oceánu z Nagoje na Honolulu a trval přesně 117 hodin a 52 minut. Piccard pak strávil ve vzduchu nejvíce času během 6765 kilometru dlouhého přeletu Atlantiku (71 hodin a osm minut).

Piccardův a Borschbergův výkon navazuje na dlouhou řadu předchůdců, kteří se snažili různými způsoby obletět zeměkouli. Jako první to dokázala od března do září 1924 skupina amerických vojenských letadel. Z Kalifornie tehdy vystartovaly čtyři letouny, do stejného cíle přiletěly po 175 dnech a 44.360 kilometrech pouze dva. O pět let později oblétla Zemi německá vzducholoď Zeppelin, zvládla to za 21 dní.

První sólový let kolem světa v letadle vykonal v roce 1923 Američan Wiley Post, jeho let trval sedm dní, 18 hodin a 49 minut. První nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání (ovšem s tankováním za letu) uskutečnil od 26. února do 2. března 1949 americký bombardér B-50 Superfortress, 37.743 kilometrů uletěl za 94 hodin a jednu minutu.