reklama

V této chvíli jsou nanotechnologie ve světě vědy žhavým tématem, ovlivńují celou řadu sektorů od potravinářskéhoo průmyslu, přes zpracování odpadů až po zdravotnictví. Spolu s jejich šířením je ale podle vědců třeba ptát se na to, jak jsou potenciálně nebezpečné technologie regulovány.

Podle definice jsou nanotechnologie technologie, které mají rozměry menší než 100 nanometrů - 10,000,000 nanometrů je ekvivalent jednoho centimetru.

Tato technologie v podstatě znamená manipulaci s atomy za určitým konkrétním cílem - jako je například boj proti rakovině. Mohou být také využity v potravinářském průmyslu na změnu složení výrobků a při vyrábění silnějších obalů.

Přináší s sebou ale i rizika, která vyvolávají žádosti po jejich větší regulaci. Andrew Maynard, vědecký poradce z centra Woodrow Wilson International Center, patří mezi ty, kteří volají po provedení dalších studií týkajících se potenciální toxicity nanočástic.

V rozhovoru pro Technology Review nastínil potenciální nebezpečí. Nanočástice podle něj snadno pronikají do lidského těla, jsou biologicky aktivnější než větší částice, mají větší měrný povrch a schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a hromadit se tam. „Víme ze studií na zvířatech, že velmi, velmi jemné částice mohou vstoupit do výstelky plic a dostat se do krve a vstoupit i do jiných orgánů,“ vysvětluje.

„Existují důkazy, že se nanočástice mohou přesunout do mozku podél čichového nervu, takže při tom zcela obchází bariéru krve a mozku,“ vysvětluje.

Na otázku, zda existuje potřeba dalšího výzkumu, Maynard odpověděl: „Je zřejmé, že jde o společnou odpovědnost mezi vládami a průmyslem. Je to poměrně silný argument pro vlády po celém světě, aby investovaly do výzkumu. Otázkou je, co jedny činí škodlivými a druhé bezpečnými,“ dodává expert.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama