reklama

„Nemůžeš se dotknout svobody mé mysli,“ napsal dramatik John Milton v roce 1634. Ale o téměř 400 let později došlo k takovému technologickému pokroku, že máme stroje, které mohou číst naše myšlenky přímo z našeho mozku a naše soukromí je v ohrožení, píše deník The Independent. I proto dva odborníci zabývající se biomedicínskou etikou volají po vytvoření nových právních předpisů v oblasti lidských práv, které by zajistily, že lidé budou chráněni a že budou mít „právo na kognitivní svobodu“ a „právo na duševní integritu“.

Vědci již vyvinuli zařízení, které je schopno říct, zda jsou lidé politicky zaměřeni na pravici nebo levici. Společnost Facebook nedávno odhalila, že tajně pracuje na technologii, která bude moci číst lidem myšlenky, aby mohli psát jen tím, že na to budou myslet. A lékařským vědcům se již podařilo spojit část mozku ochrnutého pacienta s počítačem, který stimuloval svaly na paži, a tím jí pomohl pohybovat se a dokonce i nakrmit pacienta, shrnuje deník.

Etikové teď v textu pro magazín Life Sciences, Society and Policy poukazují na „nebývalé příležitosti“, které by mohly vzniknout na základě „všudypřítomné distribuce levnějších, neustále se zdokonalujících a snadno použitelných neuro-aplikací“, které způsobují, že neurotechnologie „zakořenily do našeho každodenního života“.

Taková zařízení jsou ale podle vědců v „děsivé míře“ zneužitelná. Varovali také, že „škodlivé mozkové hackování“ a „nebezpečné použití lékařské neurotechnologie“ může vyžadovat nové definování myšlenky duševní integrity. „Navrhujeme, aby se v reakci na vznikající možnosti neurotechnologie právo duševní integrity nevztahovalo výlučně na zaručení ochrany před duševními nemocemi nebo traumatickými poraněními, ale také na neoprávněná vniknutí do duševní pohody člověka provedené pomocí neurotechnologií, zejména pokud mají tyto průniky za následek fyzickou nebo duševní újmu uživatele neurotechnologií,“ píší odborníci.

„Právo na duševní soukromí je neurospecifické ochranné právo, které chrání soukromé či citlivé informace v mysli člověka před neoprávněným shromažďováním, skladováním, používáním, nebo dokonce jejich smazání v digitální formě, nebo jinak,“ vysvětlují.

A varují, že tyto techniky jsou tak sofistikované, že by mysl lidí mohla být čtena nebo dokonce mazána bez jejich vědomí. „Nedovolené zásahy do psychického soukromí osob nemusí nutně znamenat nátlak, mohly by být ale prováděny bez vědomí daných osob,“ uvádí.

Varují také, že tyto technologie mohou způsobit duševní újmu nebo „neoprávněné úpravy psychické kontituity osob“, tedy že mohou bez vědomí člověka zasahovat do jeho nervových pochodů. Navrhli proto vytvoření čtyř nových zákonů týkajících se lidských práv: právo na poznávací svobodu, práva na duševní soukromí, právo na duševní integritu a právo na psychologické souvislosti.

Profesor Roberto Andorno, akademický pracovník Zurich University Law School a spoluautor textu, uvádí: „Mozková zobrazovací technologie již dosáhla bodu, kdy probíhá diskuse nad její legitimitou u trestních soudů, například jako nástroj pro posuzování trestní odpovědnosti nebo dokonce rizika recidivy. Spotřebitelské společnosti využívají zobrazení mozku k ‚neuromarketingu‘, tedy aby porozuměly chování spotřebitelů a vyvolaly požadované odezvy od zákazníků.“

To vše ale podle něj může představovat hrozbu pro osobní svobodu člověka, kterou mají chránit právě výše zmíněné čtyři zákony. A jeho kolega Marcello Ienca z Ústavu pro biomedicínské etiky na Basilejské univerzitě, dodává: „Mysl je považována za poslední útočiště osobní svobody a sebeurčení, ale pokroky v neuronovém strojírenství, mozkovém snímání a neurotechnologii způsobují, že je svoboda mysli v ohrožení. Naše navrhované zákony by daly lidem právo odmítnout donucovací a invazivní neurotechnologie, ochranu soukromých údajů shromážděných neurotechnologiemi a ochranu fyzických a psychických aspektů mysli před poškozením zneužitelnými neurotechnologiemi.“

Připouští sice, že takové úvahy mohou znít jako něco ze světa sci-fi, ale dodává: „Neurotechnologie vystupovaly ve známých příbězích, z nichž některé se již staly skutečností, zatímco jiné jsou ve vývoji, nebo existují jako vojenské a komerční prototypy. Musíme být připraveni vypořádat se s tím, jaké dopady tyto technologie budou mít na naše osobní svobody.“

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama