Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Může být deprese dědičná? Studie ukázala zajímavé výsledky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Washington – Deprese patří k vážným zdravotním problémům, které se začínají podrobně zkoumat až v moderní době. Nová studie, na kterou upozornil server Science Daily a která byla publikována v lékařském časopise American Journal of Psychiatry, varuje, že děti rodičů s depresemi mají samy větší riziko depresí.

Studie, která probíhala více než 30 let, je svou podstatou unikátní. Začala už v roce 1982, ukončena byla v roce 2015. Jejím cílem bylo zjistit, zda jsou deprese a úzkosti nějakým způsobem dědičné. Vždy po 10 letech vědci zveřejnili dosavadní výsledky, dnes jsou již k dispozici výsledky úplné.

Analýza těchto výsledků ukázala, že děti, jejichž rodiče trpěli depresemi, měly samy až třikrát větší riziko vzniku deprese. Byla u nich také větší pravděpodobnost, že se deprese vrátí i po 20. roku jejich života.

Ačkoliv děti spadající do rizikové skupiny se od ostatních nelišily v rámci dosaženého vzdělání, zaměstnání nebo příjmu, studie ukázala, že u nich byla větší pravděpodobnost rozvodu a méně dětí. Celkově se také tito lidé více léčili s psychologickými problémy.

Témata:  deprese zdraví vědci lidé

Související

Aktuálně se děje

10. dubna 2026 9:57

Imrich Bugár jako nezapomenutelný účastník StarDance. Dotáhl to téměř do finále

Nejen sportovce ve čtvrtek rozesmutnila zpráva o úmrtí diskaře Imricha Bugára. Bylo mu 70 let. Do povědomí lidí, kteří si nepamatovali jeho atletické výkony, se před lety zapsal úspěšným působením ve StarDance. Nikoho tak nepřekvapilo, že i produkce televizní show na Bugára zavzpomínala. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

OBRAZEM: Úchvatné fotky, jaké lidstvo ještě nevidělo. Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové snímky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.