reklama

Supernovy při svém výbuchu doslova chrlí spoustu kosmických paprsků a elektricky nabité částice s vysokou energií. Když tyto částice vstoupí do atmosféry, jsou schopné z okolních atomů vystrnadit elektrony, čímž je přemění na ionty. Jak je uvedeno na serveru Nature Communications, tyto ionty se používají při výrobě aerosolu, jehož malé částice přispívají k tvorbě mraků na Zemi.

To má několik důsledků. Vzhledem k tomu, že mraky ovlivňují globální klimatické vzorce a teploty na Zemi, počet kosmických paprsků bude mít vliv na změnu klimatu.

Rozdíly v magnetickém poli Slunce mění tok kosmických paprsků, které se dostanou na Zemi, a jednou za dlouhou dobu může Země procházet oblastí bohatší, nebo chudší na kosmické paprsky, jelikož se sluneční soustava pohybuje kolem Mléčné dráhy.

"Konečně jsme přišli na poslední část hádanky, která nás vysvětluje jak částice ovlivňují klima na Zemi. Umožňuje nám pochopit jak změny klimatu způsobené Sluncem a jeho aktivitou, tak aktivitou vzdálené supernovy," uvedl ve zprávě o výzkumu hlavní autor Henrik Svensmark z Technické univerzity v Dánsku.

Záminkou pro tento výzkum bylo vysvětlení funkce částí aerosolu při vzniku mraků. Účast aerosolových částic při vzniku mraků a oblak sice byla dokázána, dosud se však nevědělo, jak je možné, že jsou tak velké. Odhady naznačují, že aerosolové částice, ze kterých mraky vznikají, musejí být zhruba milionkrát těžší.

Tým vědců v tu chvíli pomyslel na vliv z vesmíru. Historicky byly dříve (než jsme si začali ničit klima na planetě) zaznamenány extrémní teploty na Zemi, které souvisely se sluneční aktivitou, vědcům se však stále nedařilo najít, co způsobuje nárůst aerosolů. To vysvětlily až laboratorní testy, při nichž byli výzkumníci schopni dokázat tento nárůst díky iontům.

Bude zajímavé nyní sledovat, co ukážou pozorování v atmosféře, zda bude možné zjistit, jakou roli hraje kosmické záření v našem světě. Tato data by nám mohla lépe pochopit vlastní klima a možná i počasí na exoplanetách.