reklama

Roku 1984 za vměšování do konfliktu v Angole dopadly sankce i na jihoafrické letectvo. To bylo odříznuto od dodávek letecké techniky. Z toho si však Jihoafričané moc nedělali. Země měla pokročily letecký průmysl a vyráběla vlastní letadla a vrtulníky. Armáda cítila potřebu zavést do výzbroje bitevní vrtulník, který by poskytl v případě potřeby silnou palebnou podporu vlastním jednotkám.

Největším výrobcem letadel v zemi byla firma Atlas Aircraft Corporation, která byla roku 1992 sloučena se státní Denel Aviation. Firma Atlas vyráběla licenční kopie francouzských helikoptér lehké Aérospatiale Alouette III a těžší Aérospatiale SA 330 Puma. Oba stroje se pak pokusili technici z JAR militarizovat.

Z lehké Aérospatiale Alouette III se rychlou přestavbou v roce 1985 stal Atlas XH-1 Alpha. Tato přestavba se však ukázala jako ne právě povedená. Konstrukce byla až příliš přestavbou přetížena. Rychlost klesla na 200 kilometrů v hodině. Alpha navíc neměla ani dostatečnou pancéřovou ochranu a jako výzbroj nesla jen jeden 20 milimetrový kanón s 1000 náboji.

Přinesla však zkušenosti pro vývoj daleko pokročilejšího stroje, který měl vzniknout na základě licenčního Aérospatiale SA 330 Puma známého v JAR jako Atlas Oryx. Požadavky na nový stroj byly jasné. Bitevní vrtulník domácí provenience měl být schopen nejen palebné podpory vlastních jednotek, ale i útočných operaci. Palebná síla měla být dostatečná ke zničení tanků T-55, které byly tehdy jádrem obrněných sil povstalců v občanské válce v Angole, do které se JAR zapletla. Nový stroj se poprvé do vzduchu dostal v roce 1990.

Denel AH-2 Rooivalk (v afrikánštině poštolka) je dvojmístný bojový vrtulník s pevným podvozkem, ve kterém posádka ve složení pilot a operátor zbraní, sedí v kabině za sebou. Délka trupu je 16,39 metru a průměr rotoru 15,58 metru. Hmotnost prázdného stroje je 5730 kilogramů a maximální vzletová je 8750 kilogramů.  Pohon stroje zajišťují dva turbohřídelové motory Turbomeca Makila 1K2 s 1900 koni každý. Maximální rychlost stroje je 300 kilometrů v hodině, dostup 6100 metrů a dolet 750 kilometrů.

Výzbroj stroje může být rozmanitá. Na přídi stroje je otočný 20milimetrový kanón F2 se 700 náboji. Na šest závěsníků se vejde 2032 kilogramů další výzbroje. Vedle 38 až 70 neřízenými raketami ráže 70 milimetrů umístěných v blocích může nést stroj osm až šestnáct protitankových střel domácí výroby Mokopa ZT-6 nebo čtyři francouzské protiletadlové rakety MBDA Mistral.

Rooivalk byl zkonstruován s ohledem na drsné podmínky JAR. K údržbě stroje je potřeba jen minimální počet techniků.  K základním opravám a doplnění munice může dojít uprostřed pouště. Podle výrobce stačí pouze střední helikoptéra vybavená jen základními součástkami a čtyři technici a Rooivalk je během hodiny schopen znovu boje.

Testy Rooivalku proběhly v roce 1990 na výbornou, leč brzy došlo ke dvěma událostem, které mu téměř zlomily vaz. Roku 1991 došlo k pádu apartheidu a JAR se stáhla z konfliktu v Angole. Vojenské rozpočty tak byly značně osekány. Letectvo místo drahého vrtulníku, jehož vývoj vyšel na miliardu dolarů a kus na 40 milionů dolarů, pořizovala levné stroje s pevných křídlem. 

Svou roli ovšem hráli i zájmy zbrojního průmyslu, a tak přeci jen objednávka přišla. Mezi léty 1998 a 2007 bylo vyrobeno pouhých dvanáct kusů Rooivalku. Během zkoušek byl jeden stroj zničen a k letectvu tak doputovalo pouhých jedenáct strojů. Byla jimi vyzbrojena jediná letka - 16. letka SAAF. Ani malý počet strojů však nezabránil jejich nasazení a roku 2013 se šest stojů zapojilo do mírové mise OSN v Kongu, kde dokonce vedly ostré mise proti povstalcům z hnutí M23.

Denel AH-2 Rooivalk byl v posledních letech modernizován na verzi Mk. 1.1, kdy stroje dostaly moderní systémy varování před raketami, avioniku a digitalizovaný kokpit. Občas se objeví i informace že se pracuje na verzi Mk. 2, kterých by pak SAAF mělo dostat sedmdesát.

Firma Denel se pokoušela stroj i exportovat. Vedla se vážná jednání s Velkou Británií, Egyptem, Brazílii, Nigérii, Indií ba i a Polskem. Jihoafričané však tvrdě narazili. Při vývoji stroje bez licence použili systémy firmy Aérospatiale, dnes patřící pod Airbus, a ta varovala zájemce, že by se stroj mohl ocitnout bez technické podpory a mohly by se vést dlouhé soudní spory s nejistým koncem.    

Denel AH-2 Rooivalk je nepochybně velmi zajímavým a pokročilým strojem, který vznikl z nouze. I přes malé množství vzniklých strojů, se prokázalo, že se jedná o velmi pokročilou a užitečnou konstrukci. Vzhledem k domácím problémům a problémům s licencemi je však budoucnost dalšího vývoje a výroby dalších kusů velmi nejistá.

Loading...

1 komentář (Poslední 11.11. 07:54) Napište svůj názor

reklama