Píše se 27. únor roku 1933 a němečtí hasiči dostávají zprávu, které jen těžko mohou uvěřit. V centru Berlína je nahlášen požár Říšského sněmu neboli Reichstagu. Jen málokdo by tehdy tušil, že tato událost odstartuje nástup nacistického režimu, který vyvolá druhou světovou válku.
Česká republika si dnes připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé Třetí říše. Začalo jedno z nejtemnějších období české historie - pronásledování Židů, zatýkání a popravy skutečných i domnělých odpůrců režimu, uzavření vysokých škol či nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši.
Společným znakem diktátorů bývá většinou dostatek moci a peněz. Nejednoho by proto napadlo, že takový člověk si dopřává ty nejluxusnější pochoutky. Ale to, co platí například v případě severokorejského vůdce Kim Čong-una, nebývá pravidlem.
Nacistická říše byla dost silná na to, aby nás vyhladila. Adolf Hitler se ale rozhodl pro něco, co se zdá být mnohem horším. V březnu roku 1939 byl jeho výnosem vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Začalo šestileté období plné strachu, bezmoci a hrůz, které s sebou přinesla druhá světová válka. Cíl nacistů? Totální zapomnění na Čechy jako národ, zánik českého jazyka a naprosté poněmčení slovanských zemí.
Málokterá věc je o nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi tolik známá, jako jeho vztah k Židům. Ačkoliv měl on sám židovský původ, byl silným antisemitistou a Židy nesnášel. Historici ale tvrdí, že to není tak úplně pravda.
Neznalosti o holocaustu se prohlubují, především mezi mladými lidmi, varuje Harry D. Wall v komentáři pro server CNN. Člen dozorčí rady Institutu Olgy Lengyelové pro studium holocaustu a lidských práv poukazuje, že loňský průzkum ve Spojených státech například odhalil, že 66% tamních miléniálů netuší, co byl koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi.
Dokumenty objevené v americkém archivu naznačují, že nacistické Německo mohlo před koncem druhé světové války otestovat funkční atomovou bombu. Podle dokumentu, který získal německý deník Bild, bylo úkolem akademiků mezi roky 1944 a 1947 provádět „vyšetřování, výzkum, vývoj a následně v praxi využít německou atomovou bombu“.
Nacistické rasové teorie přisuzovali jiným národům než těm „árijským“ velmi nízké postavení. Němci však během druhé světové války se dokázali pragmaticky spojit s „podřadnými“ rasami.Od muslimů si slibovali rozpoutání džihádu proti jejich nepřátelům - Velké Británii, Sovětskému svazu a v neposlední řadě Židům.
Slovutný německý vojevůdce Erwin Rommel, kterému se přezdívalo Pouštní liška (Wüstenfuchs) je považovaný za jednoho z nejlepších taktiků své doby. Proslavil se zejména v bojích o severní Afriku a čelil vylodění Spojenců v Normandii. Skončil však neslavně, když byl v roce 1944 obviněn z pokusu atentátu na Hitlera a pod nátlakem spáchal sebevraždu, aby ochránil svou rodinu. Tady je 8 faktů, které jste o geniálním stratégovi nevěděli.
Po staletí známe německé hlavní město pod jménem Berlín, s názvem Germania však mělo naplnit ambici stát se hlavním městem celého světa. Za megalomanskými plány nestál nikdo jiný než nacisté, především Adolf Hitler a jeho dvorní architekt Albert Speer. S odkazem svých předchůdců se potýká i dnešní Německo v čele s Angelou Merkelovou.
Trávil s ním poslední chvíle jeho života. Byl posledním, kdo jej viděl naživu. Svědek smrti Adolfa Hitlera, jeho osobní bodyguard Rochus Misch, veřejnosti před svou smrtí stačil prozradit, co se stalo v posledních okamžicích obávaného Führera, to, jaký vlastně měl vztah s manželkou Evou Braunovou, i pravdu o mírové misi Rudolfa Hesse ve Velké Británii.
Ačkoliv druhá světová válka začala v roce 1939, Spojené státy se dva roky držely v ústraní. Do bojů s nacistickým Německem se zapojily až v roce 1941, na pozadí konfliktu se ale odehrávala utajená informační spolupráce.
Sen Poláků o nezávislém státu se po první světové válce splnil. Po více než 120 letech získali nezávislost a zbavili se německé, rakousko-uherské a ruské nadvlády. Neradovali se ovšem dlouho. Příchod nacistů k moci v Německu představoval pro Polsko vážné nebezpečí, které ani britské a francouzské bezpečnostní garance nedokázaly zastavit. Překvapivá dohoda mezi Berlínem a Moskvou v předvečer druhé světové války zpečetila osud těžce zkoušeného národa. Polské území si opět rozdělily jeho nepřátelé z východu i ze západu.
Nacistický vůdce Adolf Hitler neměl nikdy velký zájem o Slovensko, lákaly ho ale naopak Čechy a Morava. Proto došlo přesně před 78 lety, 14. března 1939, k rozpadu tehdejšího Československa. Naši východní sousedé získali samostatnost, Německo ji diplomaticky uznalo a předsedou vlády se stal Jozef Tiso. Českou republiku čekal úplně jiný osud, přeměnila se na protektorát Čechy a Morava a do konce války se potýkala s okupací. Co by se ale stalo, kdyby válka dopadla obráceně a nacisté ji vyhráli?
Píše se 27. únor roku 1933 a němečtí hasiči dostávají zprávu, které jen těžko mohou uvěřit. V centru Berlína je nahlášen požár Říšského sněmu neboli Reichstagu. Jen málokdo by tehdy tušil, že tato událost odstartuje nástup nacistického režimu, který vyvolá druhou světovou válku.
Porýní patřilo dlouhá léta ke klíčovým průmyslovým oblastem Německa. Těžbu uhlí a železné rudy provázelo jejich zpracovávání včetně výroby oceli. Porýní také představovalo přirozenou hranici se sousední a nepřátelskou Francií. V případě vypuknutí války mohla řeka Rýn sloužit jako obtížně překonatelná přírodní překážka pro invazní síly.
Společným znakem diktátorů bývá většinou dostatek moci a peněz. Nejednoho by proto napadlo, že takový člověk si dopřává ty nejluxusnější pochoutky. Ale to, co platí například v případě severokorejského vůdce Kim Čong-una, nebývá pravidlem.
Historici mívají většinou tendenci při vytváření alternativních dějin spekulovat nad druhou světovou válkou, aniž by vzali v potaz jistou kauzalitu mezi oběma globálními konflikty, které výrazným způsobem změnily svět. Co kdyby první světovou válku vyhrálo Německo? Měli bychom v takovém případě 28. října vůbec, co slavit? Zabránilo by to nástupu fašismu, nacismu, komunismu, druhé světové a následně studené válce? Otázek je mnoho, ale odpovědi se hledají těžko. Informoval o tom Zoommagazin.Iprima.cz.
Asi 50 členů německé rozvědky a kontrarozvědky Abwehr se v průběhu nacistické vlády v Německu neúnavně snažilo svrhnout Adolfa Hitlera. Jejich osud byl však tragický. Jedním z vytrvalých bojovníků proti nacismu byl také generál Hans Oster.
Nacistický vůdce Adolf Hitler je je neodmyslitelně zapsán do historie jako osoba, která vyvolala druhou světovou válku. Málokoho proto zajímá, co dělal před tím, než největší novodobý konflikt v historii naší planety vypukl. Ještě několik let před válkou měl přitom Hitler podobně smělé sny, jako ten o dobytí světa. Chtěl postavit masivní pětikilometrový resort.
Jeden z posledních příbuzných německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera dlouho odmítal médiím poskytovat rozhovory. Teď udělal výjimku a německému listu Bild prozradil názory nejen na německou politiku.
Nacistický vůdce Adolf Hitler nikomu nedovolil nahrávat si jeho hlas bez předchozího svolení. Všechny nahrávky byly navíc průběhu války nebo po ní zničeny, tudíž se dlouhé roky nedařilo zjistit, jaký měl Hitler skutečně hlas. Nedávno ale na povrch vyplynula jedna nahrávka, která je poslední svého druhu. Potají totiž zaznamenala rozhovor mezi Hitlerem a generálem Carlem Mannerheimem.
Varšava/Berlín - Už je tomu téměř 80 let, kdy nacističtí agenti podnikli falešný útok na německou rádiovou věž v Gliwicích, na polsko-německé hranici, který se pak následující den 1. září 1939 stal záminkou pro invazi do Polska, což pak následně rozpoutalo 2. světovou válku. Jedním z organizátorů celé operace byl kromě velitele Gestapa Heinricha Müllera také nechvalně proslulý říšský protektor Reinhard Heydrich. Informoval o tom server Desertnews.com.
2. června 2025 21:49
2. června 2025 20:31
2. června 2025 19:19
2. června 2025 17:58
2. června 2025 16:41
2. června 2025 16:06
2. června 2025 15:46
2. června 2025 15:18
2. června 2025 14:54
2. června 2025 14:16
2. června 2025 13:30
2. června 2025 12:56
2. června 2025 12:41
2. června 2025 12:05
2. června 2025 11:23
Bolek Polívka oslaví v létě 76. narozeniny, z čehož vyplývá, že pro úřady je už pěkných pár let důchodcem. Ale pracujícím, jak zdůrazňuje sám populární herec a bavič. Na stará kolena ale musel některé věci změnit.
Zdroj: Ludmila Plachá
V české letecké společnosti Smartwings, největším tuzemském dopravci, začalo být v pondělí rušno. Čtyři odborová sdružení oznámila stávkovou pohotovost, kterou zdůvodňují dlouhodobě neudržitelnou situací v oblasti personálního zajištění letového provozu, zejména co se týče pilotů.
