Do Kyjeva dnes dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Předseda britské vlády přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc a další zpřísnění hospodářských sankcí vůči Rusku.
Chování ruské armády vůči civilistům v severoukrajinském města Buča a na dalších místech země se nezdá být příliš daleko od genocidy, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Vyzval rovněž k uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid pak srovnal obrázky z Buče s genocidou ve Srebrenici z roku 1995 a vyzval k zastavení masového vraždění na Ukrajině.
Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Podle agentury Reuters to dnes oznámila švédská prokuratura. Britský premiér Boris Johnson vyzval Rusy, aby pravdu o zvěrstvech na Ukrajině sdíleli.
Británie, Spojené státy a Austrálie se dnes dohodly na spolupráci v oblasti hypersonických zbraní a schopností elektronického boje. Po jednání lídrů zmíněných zemí to oznámila kancelář britského premiéra Borise Johnsona, píše agentura Reuters. Británie, USA a Austrálie loni v září uzavřely nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v dnešním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů.
Britský premiér Boris Johnson nadále odmítá připustit, že on nebo pracovníci jeho vlády porušovali opatření zavedená v boji proti koronaviru, ačkoli londýnská policie v úterý ohlásila první pokuty v souvislosti se sešlostmi ve vládních budovách.
Britský premiér Boris Johnson zvažuje dodat Ukrajině pokročilejší smrtící zbraně, informoval dnes deník The Times s odvoláním na informované zdroje. Ukrajina podle nich tuto výzbroj potřebuje pro nadcházející fázi války s Ruskem.
Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.
Britský premiér Boris Johnson podle listu Financial Times doufá, že české předsednictví Evropské unii ve druhé polovině letošního roku napomůže lepším vztahům Londýna a sedmadvacítky. Změnu si podle listu slibuje mimo jiné v postoji k otázce Severního Irska. Británie unii opustila na konci ledna 2020.
Britský premiér Boris Johnson si dnes téměř hodinu telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lídři spolu hovořili "otevřeně a upřímně", prodiskutovali i situaci na Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Downing Street. Čína je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy. Peking se nedávno na Valném shromážděním OSN zdržel při hlasování o rezoluci, která odsuzovala ruský útok proti Ukrajině.
Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla kancelář italského premiéra Maria Draghiho, podle které čelní představitelé pěti zemí souhlasili i s koordinací humanitární pomoci Ukrajincům prchajícím před boji. Podle Londýna chtějí lídři i dále zvyšovat tlak na Rusko, a to včetně zachování současných rozsáhlých sankcí.
Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru s listem The Sunday Times obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina ze snahy nastolit nový světový řád. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
Boris Johnson čelí kritice za svůj výrok z projevu na konferenci Konzervativní strany, ve kterém přirovnal Ukrajince bojující proti ruské invazi k lidem, kteří hlasovali pro brexit. Komentáře britského premiéra pobouřily domácí i zahraniční politiky.
Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem. Během svého dnešního projevu na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil Johnson útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět.
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Knihovna Václava Havla společně vyzvaly představitele světových mocností k zintenzivnění pomoci v zastavení ruské invaze na Ukrajině. V dopise adresovaném prezidentovi USA Joe Bidenovi, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a německému kancléři Olafu Scholzovi obě organizace poukazují na vážnost situace na Ukrajině a nutný další zásah západních států. Zástupci Knihovny Václava Havla o tom dnes informovali ČTK.
Západ udělal strašnou chybu, když nechal ruského prezidenta Vladimira Putina "vyváznout" z anexe ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014. V deníku The Daily Telegraph to dnes napsal britský premiér Boris Johnson. Podle něj je třeba, aby se západní země zbavily své závislosti na ruské ropě a plynu, a ukončily tak "šikanu" ze strany Kremlu.
Britský premiér Boris Johnson dnes řekl, že Británie přijímáním uprchlíků získá. Očekává, že Spojené království udělí stovky tisíc víz lidem, kteří prchají z Ukrajiny. Britský ministerský předseda se tak vyjádřil v parlamentu v době, kdy je jeho vláda kritizována za pokračující uplatňování striktních vstupních podmínek i vůči běžencům ze země sužované válkou.
Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a nizozemským premiérem Markem Ruttem, informovala agentura Reuters. Trudeau uvedl, že Kanada kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavede sankce vůči dalším deseti osobám, jež mají blízko k ruskému vedení.
Britský premiér Boris Johnson připomněl, že dnes uplynuly čtyři roky od útoku nervově paralytickou látkou novičok v anglickém Salisbury, z něhož Londýn viní Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Dodal, že Británie nyní stojí při Ukrajině a že útok ruského prezidenta Vladimira Putina na ni musí skončit nezdarem.
Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Ruské ostřelování ukrajinského Charkova je zvěrstvem připomínajícím útoky Srbů na Sarajevo v 90. letech minulého století, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Dodal, že takové útoky sjednocují svět proti Rusku.
Británie je připravená dál zpřísnit sankce proti Rusku a udělá vše, co je v jejích silách, aby pomohla Ukrajině. Po jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým to dnes řekl britský ministerský předseda Boris Johnson. Podle něj je zřejmé, že prezident Vladimir Putin je připravený využít "barbarskou taktiku" zaměřenou i proti civilistům. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes opět vyzval Rusko, aby válku okamžitě ukončilo. Řekl také, že navzdory hrozbám ze strany Moskvy ohledně použití jaderný zbraní aliance nepovažuje za nutné měnit stupeň pohotovosti svých jaderných zbraní.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, uvedl dnes na twitteru britský premiér Boris Johnson. Nedostatečná reakce Západu by podle něj měla závažné důsledky. Německý kancléř Olaf Scholz označil ruské kroky za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace.
19:00
15:53
7. června 2025 21:45
7. června 2025 20:22
7. června 2025 19:36
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek pozastavil své členství v Občanské demokratické straně. Stalo se tak krátce poté, co kvůli narůstajícímu tlaku v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou podal demisi z ministerské funkce a zároveň se vzdal kandidatury v nadcházejících podzimních volbách. Původně měl být na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky koalice Spolu. Kromě toho rezignoval také na funkci předsedy regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Libor Novák
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti naznačuje, že náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák byl informován o kontroverzní nabídce odsouzeného drogového dealera, který chtěl státu darovat část svých kryptoměn výměnou za navrácení hardwarové peněženky. Informace zazněla během nedělní televizní debaty na ČT, kde ji potvrdily jak místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, tak i kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
