Při první vlně pandemie koronaviru Češi podle odborníků kupovali více zdravých potravin, výjimkou byly menší vesnické prodejny. Vyšší poptávka po vitaminových doplňcích a zdraví prospěšných potravinách sice nyní není znatelná, prodejci však předpokládají, že s nadcházející zimou zájem o tento sortiment může znovu růst. Vyplývá to z vyjádření obchodníků, výrobců a expertů na výzkum trhu.
Prezidenta Miloše Zemana hodnotí lidé hůř než na jaře, nejvíc kritičtí jsou k jeho chování a aktivitě v době koronavirové krize. Z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že při známkování jako ve škole si celkově vysloužil "horší trojku".
Češi při současné vlně epidemie koronaviru zatím jen mírně omezili své kontakty s ostatními, v druhém říjnovém týdnu byli v blízkém kontaktu v průměru s 20 lidmi. Proti letním prázdninám, kdy byla situace podobná jako před epidemií, je to zhruba o dva kontakty méně. Proti březnu, kdy se nákaza koronavirem začala šířit, je to však přibližně o 12 více.
Obavy Čechů z nemoci covid-19 v poslední době rostou, lidé ale sami polevují v nošení roušek či dodržování odstupu. Vyplývá to z říjnového průzkumu technologické a konzultační firmy Ipsos. Na jaře například omezovaly osobní styky se známými skoro dvě třetiny lidí v Česku, zatímco teď už jen třetina. V květnu také ještě většina Čechů věřila, že Česko zvolilo dobrý postup v obraně proti koronaviru, teď už mají lidé většinou opačný názor.
V souvislosti s informacemi o covidu-19 důvěřuje nejvíce Čechů expertům a epidemiologům, jsou to více než tři čtvrtiny. Naopak nejméně v tomto ohledu věří premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jeho informacím důvěřuje 36 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
Čeští turisté se po zařazení své země na slovenský seznam rizikových států v souvislosti s šířením nového koronaviru vytratili z Vysokých Tater. Pro cestovní ruch v nejvyšším pohoří Slovenska to znamená značný výpadek návštěvnosti, Češi totiž dříve v Tatrách tvořili nejpočetnější skupinu zahraničích návštěvníků.
O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny českých občanů, což je nejvíce za sledované období, tedy od května letošního roku. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Téměř tři čtvrtiny lidí se obávají i o zdraví svých blízkých. Ohledně dalšího vývoje situace kolem šíření koronaviru v Česku, v Evropě i ve světě, byla v září česká veřejnost značně pesimistická.
Nejvíce registrovanou změnou v práci v době pandemie koronaviru proti období před jejím vypuknutím je z pohledu pracujících nošení ochranných pomůcek. Uvedlo ji 49 procent lidí. Na druhém místě skončilo snížení příjmu, které zaznamenalo 34 procent lidí. Naopak nejméně lidí, tři procenta, uvedli, že přišli o práci nebo museli skončit se svých podnikáním.
O bezpečnost České republiky se kvůli současné mezinárodní situaci obává 32 procent občanů. V porovnání s loňským rokem jejich obavy klesly jen mírně, o šest procentních bodů, proti 2017 se však snížily o polovinu. Současně mírně ubylo Čechů souhlasících s členstvím země v Severoatlantické alianci. Vstup ČR do NATO podporuje 68 procent lidí, loni a před třemi lety jich bylo přes 70 procent.
Na jaře podle Evropské kardiologické společnosti klesl počet infarktů odhalených lékaři až o polovinu, protože lidé s příznaky lékaře nevyhledali. Situace v ČR byla lepší, ale i zde lidé v době prvního vrcholu epidemie covidu-19 podcenili lékařské prohlídky.
Obézní lidé mají podle lékařů téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. Vyšší o 113 procent je pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici, nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP).
S praktickými lékaři se podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) jedná o projektu testování v podstatě všech obyvatel ČR. Mohlo by odhalit 90 až 93 procent všech nakažených, řekl Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády.
Důvěra lidí v Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a veřejného ochránce práv letos mírně klesla. Nejvyšší důvěře se podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z těchto tří institucí nadále těší Ústavní soud, kterému v červenci klesla důvěra na 57 procent z prosincových 58 procent.
Tuzemské řetězce sledují vyšší poptávku po vegetariánských a veganských potravinách. Žádaná jsou v poslední době především rostlinná masa. Velký zájem je také o alternativy k mléčným výrobkům. Prodejci proto stále rozšiřují sortiment těchto produktů. Vyplývá to z ankety ČTK mezi obchodníky.
Jako nejdůležitější volby lidé v Česku vnímají volbu prezidenta. Jen o něco menší význam přisuzují volbám do obecních zastupitelstev a do Poslanecké sněmovny. Další se v důležitosti umístily krajské volby, za kterými s větším odstupem následují evropské a senátní volby. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM.
První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem.
Za nejdůležitější informace o šíření nemoci covid-19 v Česku lidé považují celkové počty nakažených, aktuální přírůstky pozitivně testovaných a aktuální počty pozitivně testovaných. Důležitost těmto údajům přisuzuje od 42 do 32 procent Čechů. Devětadvacet procent občanů sleduje také počty hospitalizovaných a čtvrtina i počty zemřelých a reprodukční číslo. Žádné informace o koronaviru nesleduje čtvrtina Čechů.
S postupným nárůstem počtu nakažených nemocí covid-19 a po zavedení povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorách, začali lidé toto opatření více podporovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
Češi jsou proti loňsku skeptičtější k budoucnosti Evropské unie. Důvěru má projekt sjednocené Evropy u 41 procent lidí, nevěří v něj naopak 47 procent. Zároveň ale ubylo odpůrců přijetí eura v ČR a zvýšil se podíl příznivců tohoto kroku. Proti vstupu ČR do eurozóny jsou ovšem stále více než dvě třetiny dotázaných.
Dovolenou si v létě nevybralo 37 procent Čechů, z nich přibližně dvě pětiny plánují vyrazit na rekreaci na podzim v tuzemsku. Do zahraničí by chtěl vyjet každý desátý Čech, v září zahraničním pobytům dominuje Slovensko. Výběr pobytu na poslední chvíli kvůli šířícímu se koronaviru preferuje 60 procent Čechů, dovolenou kupují několik dní, nebo zhruba týden předem.
Do Dominikánské republiky budou moci Češi cestovat bez prokázání se negativním testem na koronavirus od 15. září. Hoteloví hosté budou před mimořádnými událostmi spojenými s covidem-19 chránění asistenční službou, kterou do konce roku hradí dominikánská vláda.
Teroristický útok na policisty v tuniském přístavním městě Súsa dovolené turistů nejspíš nijak neohrozí. Jejich další pobyt je podle cestovních kanceláří bezpečný a bez nových omezení. I přesto nyní CK evidují zvýšený počet dotazů svých klientů, rušení zájezdů však neregistrují. ČTK to dnes řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
Německo zvažuje, že by lidé z Prahy či celé České republiky museli při příjezdu do pětidenní karantény. Radiožurnálu to dnes řekl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek. Německé ministerstvo zahraničí ČTK dnes sdělilo, že epidemickou situaci v Česku intenzivně sleduje. Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka doporučuje, aby lidé plánující cesty Německa měli pro příští dny vývoj v Česku na paměti.
26. července 2025 21:57
26. července 2025 21:04
26. července 2025 19:33
26. července 2025 18:20
26. července 2025 16:58
26. července 2025 16:06
26. července 2025 15:15
26. července 2025 14:40
26. července 2025 13:45
Amerikou otřásla velmi smutná zpráva o smrti wrestlingové legendy Hulka Hogana, který náhle zemřel ve věku 71 let. Sociální sítě zaplavily emotivní vzkazy, přičemž jeden takový napsal i slavný Sylvester Stallone.
Zdroj: Jiří Hrubý
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
