Je-li česká koruna barometrem toho, jak vláda zvládá nárůst nakažených koronavirem, výsledek není pro miliardáře v čele české vlády povzbudivý, napsala dnes agentura Bloomberg. Z měn rozvojových trhů podala od počátku října, kdy začaly počty infikovaných v Evropě stoupat, druhý nejhorší výkon po turecké liře.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit ve Parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Na tiskové konferenci to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k dnešní 18:30 eviduje u programu COVID nájemné žádosti za více než miliardu korun. Příjem žádostí spustilo 26. června. Podnikatelé do dneška dokončili přes 1300 žádostí za zhruba 167 milionů korun, dalších více než 3800 žádostí za asi 628 milionů korun je v systému rozpracovaných. K proplacení bylo zatím schváleno 1049 žádostí za 134,5 milionu korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí MPO Štěpánka Filipová.
Finanční záležitosti má nyní pod kontrolou 64 procent Čechů, zatímco v roce 2015 to bylo 75 procent lidí. Finance nemají pod kontrolou především mladí lidé do 30 let a osoby se vzděláním bez maturity. Zároveň 35 procent respondentů z průzkumu je se svojí finanční situací spokojeno, což je více než v roce 2015, kdy to bylo 30 procent.
Když dojde nákupy potravin, elektroniky či jiného zboží, Češi se rádi spoléhají na různé slevové nabídky, které jim pravidelně přinášejí třeba akční letáky. (PR článek).
Letošní sklizeň meruněk v Evropě bude především kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 17 let. Bude to znamenat jejich zdražení, a to i na pultech českých obchodů. V Itálii, která je největším pěstitelem meruněk v Evropě, by se sklizeň měla meziročně propadnout téměř o 60 procent na 136.000 tun. Mrazy zdecimovaly i úrodu meruněk v Česku. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Vliv epidemie nového typu koronaviru a s ní spojená omezení pocítilo na rodinném rozpočtu jen málo nebo vůbec 52 procent lidí v ČR. Třetina ho cítí do jisté míry, 15 procent lidí odpovědělo, že docela dost a možná bude mít problém zaplatit všechny výdaje. Zjistil to dubnový průzkum agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.
Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Stát bude platit ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha bude účinná vyhlášením ve sbírce.
Dnešní údaje o vývoji ekonomiky v závěru loňského roku podle analytiků naznačují, především v souvislosti s posledními událostmi kolem šíření koronaviru, že růst hrubého domácího produktu by mohl za celý letošní rok klesnout až pod dvě procenta. Celkově je přitom podle ekonomů stav ekonomiky ve srovnání s dalšími zeměmi poměrně dobrý, podporovaný silnou spotřebou a investicemi.
Dlouhodobé vyhlídky veřejných financí v České republice se v důsledku stárnutí populace zhoršují. V pravidelné analýze hospodářské a sociální situace Česka to dnes uvedla Evropská komise (EK). Zároveň poukázala na nedostatečné kroky k zajištění dlouhodobé rozpočtové udržitelnosti penzijního a zdravotního systému.
Životní minimum by se mohlo zvednout o 13,2 procenta od dubna. Počítá s tím nový návrh vládního nařízení, který kabinet zveřejnil na svém webu. Původně ministerstvo práce navrhovalo navýšení od března. U samotného dospělého by se minimum mohlo dostat z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by činilo místo 2200 pak 2490 korun.
Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě zdraží. Upozornila na to společnost Gerlach, která poskytuje celní služby. Důvodem je to, že od roku 2021 se v EU zruší výjimka, podle které lidé nemusí platit DPH u malých zásilek v hodnotě do 22 eur (zhruba 550 korun).
Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení.
Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009. Na ekonomické konferenci ve Vídni to dnes řekl člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později. Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let.
V České republice bylo ke konci loňského roku v oběhu přes 2,5 miliardy bankovek a mincí, což je meziroční nárůst o 4,5 procenta. Hodnota peněz v oběhu stoupla z předloňských 616 miliard na zhruba 642 miliard korun.
Spotřebitelské ceny v Česku loni v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta.
Minimální důstojná mzda v Česku za práci na plný úvazek, aby stačila na pokrytí potřeb i na volný čas a menší spoření, podle expertů činí letos 31.463 korun hrubého. V Praze je to pak kvůli vyšším nákladům 36.850 korun. Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje, a to pro dva lidi.
Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na 3,1 procenta z říjnových 2,7 procenta. Je to nejvyšší meziroční zdražení zboží a služeb od října 2012. Na vývoji se podepsaly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a vliv na růst cen mělo nadále i vyšší nájemné, dražší elektřina a další náklady spojené s bydlením.
Za roční padesátitisícovou půjčku mohou lidé zaplatit o desítky tisíc víc, než si půjčili. Úvěr je může stát navíc až 85.000 korun. Na dalších několik desítek tisíc je pak může přijít to, když se dostanou do potíží se splácením.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,3 procenta.
30. října 2025 21:57
30. října 2025 21:03
30. října 2025 19:55
30. října 2025 18:24
30. října 2025 17:31
30. října 2025 16:19
30. října 2025 15:35
30. října 2025 14:52
30. října 2025 14:13
30. října 2025 13:30
30. října 2025 12:38
30. října 2025 11:56
30. října 2025 11:11
30. října 2025 10:29
30. října 2025 9:47
Rodinní příslušníci i přátelé z hudebních kruhů se ve středu v Praze rozloučili se zesnulým bubeníkem Pavlem Skalou. Skala prošel několika formacemi a o popularizaci hudby pečoval i v médiích.
Zdroj: Jan Hrabě
Už příští týden se má Tomio Okamura (SPD) na základě dohody stran příští vlády stát novým předsedou Poslanecké sněmovny. Pojistkou toho, že se tak opravdu stane, má být dodatek koaliční smlouvy, který budou podepisovat všichni poslanci zvolení za trojici uskupení.
