Meziroční inflace v květnu klesla na 2,9 procenta z dubnových 3,1 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 0,2 procenta. Na růstu cen se podepsalo hlavně zdražování pohonných hmot, naopak řada potravin meziročně dále zlevňovala. Uvedl to dnes Český statistický úřad. Dnešní údaje o meziroční inflaci byly v souladu s odhady České národní banky v její aktuální prognóze.
Světová banka (SB) dnes zlepšila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 5,6 procenta z dříve předpokládaných 4,1 procenta. Poukázala na příznivý vliv očkování proti covidu-19 a na rozsáhlé stimulační programy v bohatých zemích. Globální hospodářský růst by měl být podle nové prognózy nejrychlejší od roku 1973, kdy činil 6,6 procenta, napsala agentura AP.
Restart po pandemii koronaviru bude podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) Radka Špicara mnohem rychlejší než z hospodářské krize v letech 2008 a 2009. Vládě se podařilo z aktuální krize "proinvestovat", nyní se to ale zvrátila na "prorozhazovat se", uvedl. Schodek státního rozpočtu je zbytečně vysoký a to, jak se zvyšuje státní dluh, je nebezpečné. Špicar to dnes řekl novinářům.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta. Ve svém novém výhledu to dnes předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výrazně tak zlepšila svou prosincovou prognózu, podle které čekala na letošek růst HDP o 1,5 procenta a na příští rok o 3,3 procenta.
Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu zrychlila tempo na 1,6 procenta z 1,4 procenta v březnu. Zvýšila se třetí měsíc po sobě a dosáhla letošního maxima. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.
Ekonomická nálada v zemích Evropské unie se v dubnu dál výrazně zlepšovala a její hlavní ukazatel se poprvé dostal zpět na úroveň, kde byl naposledy před začátkem pandemie. Ve své zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Vývoj překonal odhady analytiků a komise upozornila, že čísla jsou teď i výrazně nad dlouhodobým průměrem. Je to podle ní výsledek lepší důvěry ve všech sledovaných sektorech.
Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů s výjimkou stavebnictví, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru.
Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta. Čtvrtinu tohoto nárůstu povedou Spojené státy. Naopak podíl čínské ekonomiky bude o něco nižší. Vyplývá to z analýzy přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
Německé hospodářské instituty sníží výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) Německa na letošní rok na 3,7 z dříve uváděných 4,7 procenta. Na vině je delší uzávěra části ekonomiky, než se původně očekávalo.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.
Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V dnes zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v únoru zlepšila. Přispěl k tomu hlavně nárůst optimismu v průmyslu, ve službách a mezi spotřebiteli. Nálada v maloobchodním sektoru se však opět zhoršila. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady zvýšil na 87,2 bodu z lednových 83,9 bodu.
Na náhradu škody podle pandemického zákona by měl být nárok od 1. března do konce platnosti předpisu. Novinářům to po dnešním jednání s opozičními stranami řekl premiér Andrej Babiš (ANO) Žádosti, na jejichž předložení by měli poškození podnikatelé dostat roční lhůtu, bude přijímat ministerstvo financí. Na vyjádření by měl úřad dostat šest měsíců, uvedl premiér.
Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.
Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb. Průmysl naopak ekonomice, především v druhé polovině roku, pomohl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.
Německá ekonomika by se navzdory zpřísněným opatřením proti šíření koronaviru mohla začátkem příštího roku vrátit na úroveň z období před příchodem pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Augsburger Allgemeine to podle agentury DPA řekl prezident německé centrální banky Jens Weidmann.
Francouzská ekonomika může v prvním čtvrtletí vykázat nárůst o 1,5 procenta, pokud opatření proti šíření nového koronaviru zůstanou na nynějších úrovních. Předpověděl to dnes statistický úřad INSEE. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny po Německu, kde se v prvním čtvrtletí očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP).
Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.
Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí navzdory dalšímu zpřísněním karanténních opatření vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než se čekalo. Ve třetím čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 8,5 procenta, což ale byla reakce na rekordní propad z druhého kvartálu způsobený pandemií.
Česká ekonomika se za rok 2020 propadla o sedm procent, v roce 2021 by ale měla již růst o 2,8 procenta. Průměrná mzda poroste letos podobně jako loni o 3,4 procenta a míra nezaměstnanosti by měla vzrůst k 3,5 procenta. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2021, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Tržby amerického filmového průmyslu se loni kvůli koronaviru snížily o více než 80 procent, a dostaly se tak na úroveň osmdesátých let. Finančně úspěšnější než hollywoodské trháky byl poprvé film z Číny, která těžila z toho, že se v ní život už před měsíci vrátil téměř do normálu, a mohla tak hrát i kina. Na svém webu o tom píše německý týdeník Der Spiegel.
Česká republika je mezi 30 zeměmi s nejlepšími podmínkami pro on-line podnikání. V rámci rozsáhlé studie porovnávající 20 různých faktorů v 99 zemích skončila na 23. místě. Studii zveřejnila americká poradenská firma Best Accounting Software.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
14. února 2026 11:23
14. února 2026 10:12
14. února 2026 8:59
14. února 2026 4:00
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
StarDance se na televizní obrazovky vrátí až na podzim, ale už v únoru je potvrzena jedna důležitá změna ve složení poroty. Česká televize ve čtvrtek v reakci na spekulace oznámila návrat Zdeňka Chlopčíka.
Zdroj: Dan Šrámek
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
