Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas.
Zahraniční dluh Česka klesl ke konci letošního června na 4,184 bilionu korun. Mezičtvrtletně se snížil o 92,7 miliardy a meziročně o 189,3 miliardy. Aktuální výše zahraničního dluhu představuje 71 procent hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Výstavba a provoz plánované továrny na bateriové články přinese Česku miliardy korun na hrubém domácím produktu (HDP) a tisíce nových pracovních míst. Projekt takzvané gigafactory může pozitivně ovlivnit tuzemskou ekonomiku a podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, vyplývá z aktuální studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na dnešní tiskové konferenci. Ohlasy odborníků ČTK shání.
Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla o 0,08 bodu na 2,42 procenta a je nejvyšší od začátku letošního roku. Vyplývá to z indexu společnosti Broker Consulting. Její odborníci očekávají, že na sklonku letošního roku by průměrné sazby mohly atakovat tříprocentní hranici.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení.
Maloobchodní tržby v červenci meziročně vzrostly po očištění o kalendářní vlivy o 5,5 procenta, v červnu podle revidovaných údajů stouply o 6,7 procenta. Zvýšily se tak pátý měsíc v řadě, přičemž o prvním prázdninovém měsíci se na tom nejvíce podílely vyšší prodeje zboží přes internet nebo zásilkové služby.
Zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun, v meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Na bilanci se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby.
Afghánská ekonomika by v letošním roce v důsledku převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán mohla klesnout až o pětinu. Uvedla to podle agentury Reuters analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions.
Míra inflace v eurozóně v červenci v meziročním srovnání zrychlila na 2,2 procenta z červnových 1,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od října 2018. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce. V celé Evropské unii míra inflace stoupla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta.
Hodnota fúzí a akvizic pokračuje v růstu na nové rekordy. Celková hodnota očekávaných a dokončených transakcí už od počátku letošního roku činí 3,6 bilionu USD (78 bilionů Kč), a překonala tak částku 3,59 bilionu USD za celý loňský rok. Zájem o fúze a akvizice vyvolávají nízké úrokové sazby a rostoucí ceny akcií. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv. Od počátku letošního roku bylo oznámeno 35.128 dohod, což je o 24 procent více než loni.
Aktuální růst cen stavebních materiálů se zastaví nejdříve v horizontu několika měsíců, možná i let. Na trhu se střetly omezená nabídka a zvýšená poptávka. Nabídka je omezená kvůli uzavřeným dolům a dopravním cestám. Poptávka roste po dlouhodobém omezení prací kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Vyplývá to z odpovědí analytiků, kteří dnes odpověděli na dotaz ČTK.
Více než polovina Slováků po propuknutí koronavirové krize změnila své dřívější zvyklosti při nákupech, když zejména začali nakupovat méně často nebo omezili svou spotřebu. Vyplynulo to z výsledků výzkumu Univerzity Komenského a Slovenské akademie věd, jehož výsledky dnes autoři zveřejnili. Většina Slováků také předpokládá, že po skončení epidemie nemoci covid-19 se vrátí ke svým dřívějším nákupním návykům.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu. K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt (HDP) tak vrátil po roce a čtvrt.
Se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává 40 procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tímto průzkumem začalo. Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti se stabilně zlepšuje od roku 2013.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 procenta z červnových 2,1 procenta. Inflace se tak dostala ještě výrazněji nad cílovou úroveň Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta, zatímco dosud čekal růst o půl procentního bodu nižší. Uvedl to dnes v aktualizaci svého jarního výhledu. Fond ale varoval, že ekonomika se zotavuje nerovnoměrně, což je podle něj důsledek slabého postupu očkování proti covidu-19 v některých zemích.
Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření ekonomů a svazů, které oslovila ČTK.
Evropské akcie za sebou mají nejhorší den za devět měsíců, panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel dnešní obchodování poklesem o 2,32 procenta na 444,19 bodu. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Tempo růstu bezhotovostních plateb, které pandemie ještě urychlila, v následujících letech nezpomalí. Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent. V roce 2030 se uskuteční třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC. Nyní se ve světě uskuteční více než bilion bezhotovostních transakcí ročně.
Meziroční míra inflace na Slovensku v červnu zrychlila tempo na 2,9 procenta z 2,2 procenta v květnu. Ceny zboží a služeb tak rostly nejrychleji od loňského února, tedy období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19.
Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí meziročně klesla o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který dnes oznámil Český statistický úřad.
7. června 2026 21:01
7. června 2026 19:15
7. června 2026 18:06
7. června 2026 16:43
7. června 2026 15:22
7. června 2026 14:07
7. června 2026 12:48
7. června 2026 11:35
7. června 2026 10:24
7. června 2026 9:05
7. června 2026 5:00
6. června 2026 21:35
6. června 2026 20:15
6. června 2026 18:56
6. června 2026 17:38
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá byla hospitalizována v brněnské fakultní nemocnici. Politička v tamním zdravotnickém zařízení podle dostupných informací stráví celý víkend. O nečekané změně svých plánů sama informovala v sobotu odpoledne prostřednictvím příspěvku na sociální síti Facebook.
Zdroj: Libor Novák
Mezi ústavními činiteli se rozhořel ostrý spor o to, kdo má Českou republiku reprezentovat na vrcholných setkáních mezinárodních organizací. Tato politická bitva, která se vede již delší dobu, se týká zejména nadcházejícího a hojně diskutovaného summitu NATO. Kvůli chybějící koordinaci a neshodám mezi vládním kabinetem a Pražským hradem se prezident Petr Pavel výjimečně zúčastní pondělního zasedání vlády.
