Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.
Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu opět zhoršila, pokles vykázala už pátý měsíc za sebou, uvedl dnes institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu, a výrazně tak zaostal za odhady. Investory mimo jiné znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích.
Zářijová meziroční inflace byla o 1,7procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je především jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a znatelně rychlejší růst cen potravin. Větší byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,9 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2008.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
Zahraniční obchod Česka vykázal v srpnu schodek 28,1 miliardy korun. V meziročním srovnání byl výsledek horší o 35,6 miliardy Kč. K deficitu přispěl menší vývoz aut a zdražování paliv. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout svého vrcholu a do poloviny příštího roku se vrátit na úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19. Přetrvává však riziko, že tlak na růst cen spojený s výpadky v dodavatelských řetězcích bude trvalejšího rázu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF).
Světový obchod se zbožím se díky oživení globální hospodářské aktivity v prvním pololetí vyšplhal na rekord. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová obchodní organizace (WTO). Zároveň zlepšila odhady růstu světového obchodu i globální ekonomiky na letošní a příští rok.
Britská ekonomika se ve druhém čtvrtletí zotavila více, než se předpokládalo. Podle konečných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 5,5 procenta místo původně uváděných 4,8 procenta, oznámil dnes britský statistický úřad. Růst by upraven po kompletnějších údajích ze sektoru zdravotnictví a po aktualizaci zdrojů a metodiky výpočtu ekonomického výkonu Británie.
Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji se místo srovnávání dál prohlubují. V posledních letech výrazného ekonomického růstu před epidemií se ještě zvětšily. Zatímco ekonomika Prahy a Středočeského kraje mezi lety 1996 až 2019 vzrostla 2,5krát, Karlovarský kraj je na stejné úrovni jako před čtvrt stoletím.
Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.
Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Dnes to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu, shodují se analytici oslovení ČTK. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta.
Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen.
Vysoké inflace se obává 80 procent Čechů. Na 62 procent lidí ale nehodlá v nejbližší době podniknout se svými financemi žádné kroky, které by znehodnocování jejich vlastních peněz mohlo zmírnit. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Roier, který mezi 1050 respondenty uskutečnila agentura Ipsos. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas.
Zahraniční dluh Česka klesl ke konci letošního června na 4,184 bilionu korun. Mezičtvrtletně se snížil o 92,7 miliardy a meziročně o 189,3 miliardy. Aktuální výše zahraničního dluhu představuje 71 procent hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Výstavba a provoz plánované továrny na bateriové články přinese Česku miliardy korun na hrubém domácím produktu (HDP) a tisíce nových pracovních míst. Projekt takzvané gigafactory může pozitivně ovlivnit tuzemskou ekonomiku a podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, vyplývá z aktuální studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na dnešní tiskové konferenci. Ohlasy odborníků ČTK shání.
Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla o 0,08 bodu na 2,42 procenta a je nejvyšší od začátku letošního roku. Vyplývá to z indexu společnosti Broker Consulting. Její odborníci očekávají, že na sklonku letošního roku by průměrné sazby mohly atakovat tříprocentní hranici.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení.
Maloobchodní tržby v červenci meziročně vzrostly po očištění o kalendářní vlivy o 5,5 procenta, v červnu podle revidovaných údajů stouply o 6,7 procenta. Zvýšily se tak pátý měsíc v řadě, přičemž o prvním prázdninovém měsíci se na tom nejvíce podílely vyšší prodeje zboží přes internet nebo zásilkové služby.
Zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun, v meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Na bilanci se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby.
Afghánská ekonomika by v letošním roce v důsledku převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán mohla klesnout až o pětinu. Uvedla to podle agentury Reuters analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions.
19:00
15:53
7. června 2025 21:45
7. června 2025 20:22
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Zdroj: Libor Novák
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti naznačuje, že náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák byl informován o kontroverzní nabídce odsouzeného drogového dealera, který chtěl státu darovat část svých kryptoměn výměnou za navrácení hardwarové peněženky. Informace zazněla během nedělní televizní debaty na ČT, kde ji potvrdily jak místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, tak i kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
