Slovenská ekonomika loni po další revizi údajů klesla o 4,4 procenta, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Dosud statistici vykazovali snížení hrubého domácího produktu (HDP) země o 4,8 procenta, ještě před dubnovou první úpravou dat odhadovali loňský pokles hospodářství o 5,2 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) dnes v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Banka bude v tomto čtvrtletí rovněž dál nakupovat dluhopisy, ovšem "mírně nižším" tempem než v předchozích dvou kvartálech, napsala agentura Reuters.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu tento měsíc zrychlil na 4,6 procenta ze zářijových 4,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1997, kdy se údaje harmonizované s metodikou EU začaly sledovat, píše agentura Reuters.
Na tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích. Nejvíce znalostí má starší část populace. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají naopak mladší respondenti od 18 do 26 let, jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší. Vyplývá to z tzv. Indexu investiční gramotnosti, který připravila investiční platforma Portu ve spolupráci s agenturou Ipsos.
Důvěra v českou ekonomiku v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Důvěru firem v ekonomiku ovlivňuje nepříznivá situace v automobilovém průmyslu a nedostatek materiálů, u spotřebitelů zejména obavy ze zdražování. Vyplynulo to z informací, které na webu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským říjnem jsou uvedené indikátory vyšší.
Tři čtvrtiny Čechů se během života dostaly do jedné nebo vícero tíživých životních situací, kam patří nezaměstnanost, neschopnost splácet své závazky, téměř nulové rezervy na účtu či dokonce exekuce. Vyplývá to z průzkumu, který agentura Ipsos uskutečnila počátkem srpna pro poskytovatele půjček Provident Financial mezi 800 respondentů.
Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně.
Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.
Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu opět zhoršila, pokles vykázala už pátý měsíc za sebou, uvedl dnes institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu, a výrazně tak zaostal za odhady. Investory mimo jiné znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích.
Zářijová meziroční inflace byla o 1,7procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je především jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a znatelně rychlejší růst cen potravin. Větší byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,9 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2008.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
Zahraniční obchod Česka vykázal v srpnu schodek 28,1 miliardy korun. V meziročním srovnání byl výsledek horší o 35,6 miliardy Kč. K deficitu přispěl menší vývoz aut a zdražování paliv. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout svého vrcholu a do poloviny příštího roku se vrátit na úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19. Přetrvává však riziko, že tlak na růst cen spojený s výpadky v dodavatelských řetězcích bude trvalejšího rázu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF).
Světový obchod se zbožím se díky oživení globální hospodářské aktivity v prvním pololetí vyšplhal na rekord. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová obchodní organizace (WTO). Zároveň zlepšila odhady růstu světového obchodu i globální ekonomiky na letošní a příští rok.
Britská ekonomika se ve druhém čtvrtletí zotavila více, než se předpokládalo. Podle konečných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 5,5 procenta místo původně uváděných 4,8 procenta, oznámil dnes britský statistický úřad. Růst by upraven po kompletnějších údajích ze sektoru zdravotnictví a po aktualizaci zdrojů a metodiky výpočtu ekonomického výkonu Británie.
Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji se místo srovnávání dál prohlubují. V posledních letech výrazného ekonomického růstu před epidemií se ještě zvětšily. Zatímco ekonomika Prahy a Středočeského kraje mezi lety 1996 až 2019 vzrostla 2,5krát, Karlovarský kraj je na stejné úrovni jako před čtvrt stoletím.
Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.
Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Dnes to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu, shodují se analytici oslovení ČTK. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta.
Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen.
Vysoké inflace se obává 80 procent Čechů. Na 62 procent lidí ale nehodlá v nejbližší době podniknout se svými financemi žádné kroky, které by znehodnocování jejich vlastních peněz mohlo zmírnit. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Roier, který mezi 1050 respondenty uskutečnila agentura Ipsos. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas.
Zahraniční dluh Česka klesl ke konci letošního června na 4,184 bilionu korun. Mezičtvrtletně se snížil o 92,7 miliardy a meziročně o 189,3 miliardy. Aktuální výše zahraničního dluhu představuje 71 procent hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
14. února 2026 11:23
14. února 2026 10:12
14. února 2026 8:59
14. února 2026 4:00
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Zdroj: David Holub
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
