Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční představitelé G20 schválili dohodu o globální minimální dani

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: COMEFLEX CONSULTING

Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně.

Slíbili rovněž, že se vyhnou příliš rychlému omezování rozpočtových opatření na podporu hospodářského růstu a zároveň budou pozorně sledovat vývoj inflačních tlaků. Vyplývá to podle agentury Reuters z konečného návrhu komuniké z jejich zasedání.

Finanční představitelé G20 podle návrhu komuniké rovněž slíbili, že budou v příštích měsících pracovat na řešení nedostatku vakcín a dalších prostředků pro boj s pandemií nemoci covid-19 v zemích s nižšími příjmy.

Dosažení dohody o reformě mezinárodního daňového systému v pátek ohlásila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dohoda, v jejímž rámci budou nadnárodní podniky od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent, podle OECD zajistí, aby velké firmy odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Česká ministryně financí Alena Schillerová v pátek dohodu o globální minimální dani přivítala. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny.

Témata:  G20 ekonomika daně

Související

Aktuálně se děje

8. února 2026 21:54

Jitka Boho prozradila, na čem se s Lukášem Langmajerem neshodli

Českým šoubyznysem otřásl v tomto týdnu jeden nečekaný rozchod. Sbohem si dali Jitka Boho a Lukáš Langmajer, jejichž nečekaná lovestory byla velkým tématem loňského roku. Modelka se nyní poprvé obsáhleji vyjádřila k okolnostem konce vztahu. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?