Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční představitelé G20 schválili dohodu o globální minimální dani

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: COMEFLEX CONSULTING

Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně.

Slíbili rovněž, že se vyhnou příliš rychlému omezování rozpočtových opatření na podporu hospodářského růstu a zároveň budou pozorně sledovat vývoj inflačních tlaků. Vyplývá to podle agentury Reuters z konečného návrhu komuniké z jejich zasedání.

Finanční představitelé G20 podle návrhu komuniké rovněž slíbili, že budou v příštích měsících pracovat na řešení nedostatku vakcín a dalších prostředků pro boj s pandemií nemoci covid-19 v zemích s nižšími příjmy.

Dosažení dohody o reformě mezinárodního daňového systému v pátek ohlásila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dohoda, v jejímž rámci budou nadnárodní podniky od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent, podle OECD zajistí, aby velké firmy odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Česká ministryně financí Alena Schillerová v pátek dohodu o globální minimální dani přivítala. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny.

Témata:  G20 ekonomika daně

Související

Aktuálně se děje

21. března 2026 10:04

Smutný konec pátrání. Muže z Příbramska našli bez známek života

Tragicky skončilo pátrání po pohřešovaném muži ze středočeského Bohutína, jenž o sobě od čtvrtka nepodal žádnou zprávu. Policie v pátek informovala, že hledaný muž je po smrti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.