Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. V prohlášení to dnes oznámila americká prezidentská kancelář.
NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. Podle ruské agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poté co švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová podepsala žádost své země o vstup do aliance. Učinit stejný krok hodlá i Finsko.
Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Dnes to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který zopakoval, že obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky dnes oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Řekla to dnes v Brně při debatě, která je součástí doprovodného programu festivalu Divadelní svět Brno. Sama si ani nechce představit, že by Slovensko nebylo součástí NATO nebo Evropské unie.
Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Upozornil ale, že Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.
Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová dnes oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden.
Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Uvedl to po dnešním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti. V přechodném období by NATO mohlo Finsku a Švédsku poskytnout bezpečnostní záruky.
Vstup Finska a Švédska by byl výraznou posilou Severoatlantické aliance a Německo proto učiní vše, aby obě země v jejich cestě do aliance podpořilo. Dnes to při příchodu na závěrečný den neformálního jednání ministrů zahraničí NATO v Berlíně prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana věří, že turecké výhrady ke vstupu Švédska a Finska do aliance podaří vyřešit. Geoana to dnes v Berlíně prohlásil při příjezdu na neformální schůzku ministrů zahraničí NATO.
Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje. Při příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně to dnes prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský. Finsko a Švédsko se rozhodly svůj dosavadní neutrální postoj změnit po ruské invazi na Ukrajinu. Finská vládní sociální demokracie již vstup do aliance podpořila, stejné rozhodnutí se v neděli očekává od rovněž vládní sociální demokracie ve Švédsku.
Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.
Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Putin podle ní prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. O záležitosti budou jednat ministři zahraničí Turecka, Švédska a Finska v sobotu.
Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podporu finskému odhodlání vyjádřili zástupci aliance, francouzský prezident i šéfové vlád Německa, Dánska nebo Česka. Naopak Kreml dal najevo, že případný vstup dosud neutrálního Finska do NATO bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu.
Británie dnes uzavřela dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Jejich součástí je slib, že Londýn poskytne těmto zemím pomoc, pokud by se staly terčem útoku. Oba severoevropské státy dnes navštívil britský premiér Boris Johnson. Stockholm i Helsinky vážně zvažují, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu vstoupí do NATO, připomíná agentura Reuters.
Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu se obrátila proti němu hned na několika frontách. Ovšem jedním z nejhorších důsledků pro něj je stále pravděpodobnější možnost vstupu Finska do NATO, napsal zpravodajský server CNN.
Více než tři čtvrtiny Finů podporují vstup země do Severoatlantické aliance, vyplynulo z průzkumu televize Yle, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Ještě v březnu si vstup země do NATO přálo jen 60 procent Finů. Podíl těch, kteří tento krok podporují, začal prudce stoupat po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Finsko by v nejbližších dnech mohlo podat oficiální přihlášku ke vstupu.
Přijetím Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by se podle Antonína Novotného z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy. NATO by podle něj získalo vojensky, usnadnila by se i případná obrana Estonska, Lotyšska a Litvy. Šlo by také o prohru ruské diplomacie, napsal ČTK v analýze Novotný. Finsko i Švédsko zvažují vstup do NATO kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na konci února.
Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Finsko téměř jistě požádá o vstup do Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to v neděli prohlásila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Také Švédsko po ruské invazi na Ukrajinu členství v NATO zvažuje. Agentura Reuters s odvoláním na finský tisk dnes napsala, že Finsko by své rozhodnutí ohledně členství v alianci mělo oznámit 12. května.
Pokud Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož členské země podporují přistoupení obou skandinávských států. Dlouhá léta neutrální Helsinky i Stockholm chtějí podle tamních médií kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině svůj záměr vstoupit do aliance společně deklarovat již v květnu.
Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.
Finsko a Švédsko by se mohly o tom, zda vstoupit po ruské invazi na Ukrajinu do NATO, rozhodnout společně. Potvrdil to dnes podle agentury Reuters finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Rozhodnutí v obou severských zemích podle něj mohou padnout v rozmezí dnů či týdnů.
11:14
Čína oznámila, že podnikne tvrdá protiopatření poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu představil nová 54% cla na veškerý čínský dovoz do USA. Tento krok znamená dramatickou eskalaci obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a zásadní změnu americké obchodní politiky.
Zdroj: Libor Novák
V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.
