"Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Rusko opakovaně varuje před "následky" rozšiřování aliance. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně v pondělí řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale podle Kremlu muselo reagovat, pokud by aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.

Finsko a Švédsko dávají najevo změnu svého dlouholetého postoje a zájem o členství v Severoatlantické alianci v důsledku napadení Ukrajiny Ruskem. "Jedinou zemí, která ohrožuje evropskou bezpečnost a otevřeně vede útočnou válku, je Rusko," charakterizovala v pondělí finská premiérka Sanna Marinová bezpečnostní obavy své země a tím důvody, jež vedou Helsinky k rozhodnutí vstoupit do aliance.

Podle Lavrova ovšem Moskva nevidí důvod, proč by se Finsko a Švédsko měly bát o svou bezpečnost. "V jejich rozhodnutí, které zřejmě bylo aktivně podporováno Washingtonem, proto vidíme jen geopolitický tah. Opět v kontextu zadržování Ruska, v kontextu realizace záměru NATO rozšířit své akce na arktický region," řekl ruský ministr.

Čeští vládní politici rozhodnutí obou severských zemí požádat o členství v Severoatlantické alianci podporují, v pondělí se tak vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). 

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je zájem Finska a Švédska o členství v NATO důsledkem politiky Vladimira Putina. 

"Jeho výhrůžky jsou tedy ve svém důsledku jen obavou, že už nebude možná žádná podoba finlandizace. Každá země si má o svém osudu rozhodovat sama. To musíme diktátora donutit pochopit," uvedla na twitteru.