Spojené státy podle Putina podporováním rozšiřování NATO činí "agresivní" kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. "Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby," řekl. "Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem," dodal.

Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin opakovaně ospravedlňuje útok na svého souseda tím, že se Rusko cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.

Putin hovořil na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), na němž se sešli také lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Běloruska. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na setkání vyzval členy ODKB, aby zůstali jednotní, a obvinil Západ z toho, že chce konflikt na Ukrajině prodlužovat a tím co nejvíce oslabit Rusko.

Lukašenko rovněž odsoudil "pekelné sankce", které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. "Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ navyšovat tlak na postsovětský prostor," řekl Lukašenko.

Vstup Finska a Švédska do NATO by byl vážnou chybou, řekl ruský diplomat Rjabkov

Případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, řekl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Podobným způsobem se pak vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.

"Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme," poznamenal Rjabkov. "Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky," dodal. Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.

"Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat," řekl.

"Jsme přesvědčeni, že vstup Finska a Švédska do NATO neposílí ani nezlepší bezpečnostní architekturu našeho kontinentu," řekl novinářům Peskov. Moskva podle něj považuje takový krok za znepokojivý a bude sledovat, "jaké důsledky to bude mít pro naši bezpečnost".

Finsko se Švédskem se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku nicméně začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance. Záměr se v obou zemích těší podpoře veřejnosti. Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Rusko zatím nenaznačilo, co konkrétního by po připojení Finska a Švédska do NATO udělalo, Moskva jen uvedla, že by se jednalo o "vojensko-technickou reakci". Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv před měsícem pohrozil, že by Rusko mohlo umístit jaderné a hypersonické zbraně do enklávy Kaliningrad, jež je sevřená mezi Polskem a Litvou.