Turecko nesouhlasí se vstupem Finska a Švédska do NATO. Putin se o tom radil

"Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění," uvedl Erdogan. Podle něj by vstup skandinávských zemí byl podobnou chybou jako členství Řecka v Severoatlantické alianci, se kterým Turecko v minulosti souhlasilo. "Nechceme se podobné chyby dopustit podruhé," uvedl Erdogan.

Švédsko a Finsko budou o postoji Ankary jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto vyzval k trpělivosti. Podle něj dříve Turecko vyjádřilo podporu finskému vstupu do NATO. V tomto duchu se vyslovil i finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Erdoganem na začátku dubna.

Švédsko a Finsko podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu. Jedná se například o Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. PKK je na seznamu teroristických organizace také v USA a v Evropské unii. Ankara rovněž kritizuje západní státy za to, že poskytují úkryt příznivcům klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování pokusu o vojenský převrat v roce 2016. Podle bezpečnostního analytika Aarona Steina část tureckých představitelů hodnotí Švédsko a Finsko jako "polonepřátelské" země.

V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly spálit korán. Švédska diplomacie naopak kritizovala porušování lidských práv v Turecku. Vztahy mezi Ankarou a Finskem jsou podle tureckého tisku zdánlivě bez větších problémů. Finsko proto doufalo v podporu Ankary.

Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země vojenského bloku proti vstupu dvou skandinávských států.

Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Finští nejvyšší představitelé ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podle bezpečnostní zprávy švédského parlamentu by pak členství této země v NATO snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vládní sociální demokraté budou v neděli rozhodovat o tom, zda Stockholm má přihlášku do Severoatlantické organizace podat.

Putin se radil o vstupu Finska a Švédska do NATO

Ruský prezident Vladimir Putin dnes se členy své bezpečnostní rady posuzoval průběh ruského tažení na Ukrajině a také možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle mluvčího informoval účastníky porady o průběhu "speciální vojenské operace" na Ukrajině, jak Moskva oficiálně nazývá od února trvající válku proti sousední zemi. Následovala diskuse na téma vstupu Finska a Švédska do NATO a z toho pramenících potenciálních hrozeb pro bezpečnost Ruska.

"Navrhuji, abychom se dnes podělili o operativní informace o aktuálních otázkách, každý po své linii," vyzval účastníky porady Putin. "Pohovoříme, vyhodnotíme situaci a okolnosti," navrhl. Putin poznamenal, že obvykle taková debata se koná mimo rámec stanoveného programu, ale "dnes uskutečníme naše setkání vůbec bez předběžného programu".

TASS dodal, že kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.

Finsko chce podle velvyslance v ČR členstvím v NATO přispět k bezpečnosti

Za očekávanou označil dnes finský velvyslanec v Česku Jukka Pesola reakci Ruska na možnou žádost Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle Moskvy bude případný finský vstup do NATO představovat pro Rusko jednoznačně hrozbu. Pesola zdůraznil, že Finsko chce být zemí, která bezpečnost vytváří, a ne tou, která ji ohrožuje. Podle našich předpokladů Finsko nejlépe k posílení bezpečnosti přispěje, pokud bude členem NATO, řekl Pesola na dnešní tiskové konferenci v Praze.

"Doposud jsme byli přesvědčeni, že postačí, když budeme mít vlastní obranu. Tento dojem se změnil letos na jaře brutální ruskou aktivitou na Ukrajině," uvedl ředitel odboru bezpečnostní politiky na finském ministerstvu obrany Janne Kuusela, který se tiskové konference zúčastnil prostřednictvím videopřenosu. "Rusko řeklo, že chce změnit bezpečnostní architekturu Evropy. Došli jsme k závěru, že nejlépe poslouží naší bezpečnosti, když budeme v NATO," dodal Kuusela.

Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, ve čtvrtek oznámili, že vstup své země do Severoatlantické aliance podporují. Vládnoucí sociálnědemokratická strana premiérky Marinové svůj postoj k členství v NATO oznámí v sobotu. Na neděli je naplánovaná tisková konference prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky". Parlament se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí. Podle velvyslance Pesoly vše směřuje k tomu, že Finsko žádost o členství v Severoatlantické alianci podá.

Pokud se tak stane, bude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga přijímací proces hladký a rychlý. Velvyslanec Pesola dnes řekl, že členství Finska je v NATO "plošně podporováno". "Doufáme, že ratifikace v jednotlivých státech potrvá méně než rok," uvedl.

Představitel ministerstva obrany Kuusela v této souvislosti prohlásil, že Finsko s aliancí posledních 20 let úzce spolupracuje a jeho složky jsou s NATO kompatibilní, což dává zemi dobrý základ pro žádost o členství. Připomněl přitom mimo jiné silnou dělostřeleckou kapacitu Finska či to, že země může přispět například jednotkami specializovanými na boj v arktických podmínkách.

Témata:  Finsko,  Švédsko,  NATO (Severoatlantická aliance),  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan