Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přijetí Finska a Švédska do NATO bude rychlé, konflikt se může táhnout roky, řekl Stoltenberg

Summit NATO, Jens Stoltenberg
Summit NATO, Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Pokud Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož členské země podporují přistoupení obou skandinávských států. Dlouhá léta neutrální Helsinky i Stockholm chtějí podle tamních médií kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině svůj záměr vstoupit do aliance společně deklarovat již v květnu.

"Jsou to naši nejbližší partneři, vyspělé demokracie a členové EU. Spolupracujeme s nimi mnoho a mnoho let," řekl Stoltenberg před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.

Pokud oba státy požádají o členství na jaře, mohl by je odsouhlasit již červnový summit aliance v Madridu. Všech třicet dosavadních členů pak ovšem musí ratifikovat přijetí nových zemí ve svých parlamentech, což může nějaký čas trvat.

"Jsem přesvědčen, že přechodné období dokážeme zařídit tak, aby to dobře fungovalo pro Švédsko i Finsko," odpověděl dnes Stoltenberg na otázku, jaké bezpečnostní záruky budou mít oba státy v době od podání žádosti do vstupu.

V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení Moskvou.

Stoltenberg: NATO podpoří Ukrajinu dlouhodobě, konflikt se může táhnout roky

Severoatlantická aliance je připravená dlouhodobě podporovat Ukrajinu a mimo jiné jí pomoci zmodernizovat vybavení armády. V Bruselu to dnes podle agentury Reuters řekl šéf NATO Jens Stoltenberg, podle kterého se konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem může táhnout dlouhé měsíce nebo i roky.

"Musíme být připravení na delší časový úsek... jednoznačně tu existuje možnost, že se tato válka potáhne a bude pokračovat další měsíce a roky," řekl Stoltenberg. Podle něj proto musí aliance Kyjevu pomoci nahradit současné zbraně a vybavení ukrajinské armády často ještě z dob Sovětského svazu za modernější podle současného standardu aliance.

Generální tajemník NATO dnes také uvedl, že členské země aliance dosud Ukrajině dodaly nebo přislíbily zbraně a vybavení za osm miliard dolarů (186 miliard korun). "Jasně vidíme, že je důležité tuto podporu dále stupňovat," řekl.

Švédská vláda neplánuje referendum k případnému vstupu do NATO

Švédská vláda neplánuje uspořádat referendum o případném vstupu této nyní neutrální země do Severoatlantické aliance, řekla dnes premiérka Magdalena Anderssonová. "Je tam mnoho informací týkajících se národní bezpečnosti, které jsou důvěrné, takže při takovém referendu by nešlo diskutovat o důležitých věcech," poznamenala podle agentury Reuters.

Ruská invaze na Ukrajinu zesílila ve Švédsku a v sousedním - rovněž neutrálním - Finsku debaty o národní bezpečnosti. Očekává se, že obě země svůj záměr vstoupit do NATO oznámí v nejbližších týdnech. "Nemyslím si, že je to věc vhodná pro referendum," řekla Anderssonová.

Reuters uvádí, že švédský parlament vyhodnocuje současnou bezpečnostní politiku země a příslušná zpráva se očekává v polovině května. Totéž dělají premiérčini sociální demokraté, kteří až donedávna vstup do NATO odmítali s argumentem, že neutralita Švédsku prospívá.

Většina stran zastoupených v parlamentu členství v alianci podporuje, případný odpor sociálních demokratů by tak mohl být jeho největší překážkou. Švédsko v září čekají parlamentní volby.

Podle průzkumu institutu Demoskop pro deník Aftonbladet zveřejněného 20. dubna se pro vstup Švédska do NATO vyslovilo 57 procent dotázaných, v březnu to bylo 51 procent respondentů.

Témata:  Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg

Související

Aktuálně se děje

12:28

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy