Nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy. Takový vývoj podle analýz Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nastane do konce století na řadě míst Evropy, pokud státy nedodrží stanovené cíle ohledně emisí skleníkových plynů.
Grónské ledovce tají v současné době sedmkrát rychleji než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí, informoval deník The Guardian.
Poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to dnes Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě o stavu klimatu, která byla nyní zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují, napsala agentura AP.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně.
V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.
Navzdory všem snahám o stabilizaci klimatických změn je nedokážeme zcela zastavit. To potrvá nejméně desítky let, po kterých se bude počasí nadále zhoršovat, tvrdí expert na klima Radim Tolasz.
Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce, aby urychleně konali, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé dopady stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas na miliony lidí.
Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se, uvedla ve své nejnovější studii Světová meteorologická organizace (WMO). Podle dat, které organizace shromáždila, bylo například posledních pět let (2014 až 2019) nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a nejvyšších hodnot dosáhly i emise skleníkových plynů.
Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování dnes přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů.
Zvláštní zpravodaj OSN pro chudobu a lidská práva Philip Alston uvádí ve své zprávě, že svět čeká klimatický apartheid. To znamená, že bohatí lidé se vykoupí z následků škod, které napáchali. Své peníze použijí tak, aby se vyhnuli hladomoru, vedrům a případným válkám. Co budou dělat lidé z nižších tříd?
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu, která dnes byla zveřejněna v Ženevě.
V otázce klimatické změny vedou Spojené státy a Brazílie svět špatným směrem. S uvedeným varováním vystoupil editorial prestižního serveru Washington Post, který připomíná, že jedním z nejsnadnějších způsobů boje s klimatickou změnou je přestat s kácením pralesů.
Rok 2019 ještě zdaleka nekončí, již jsme v něm ale od Evropy po severní pól zaznamenali vlny veder a rekordní teploty, úkazy související s oteplováním klimatu způsobeným lidskou aktivitou. Opakující se vlny veder jsou jednoznačným symptomem oteplování planety, i přes častou zdráhavost vědců připisovat konkrétní extrémní meteorologické úkazy poruše klimatu, napsala agentura AFP.
Studie za studií ukazují, že dopady změny klimatu, od extrémních teplot po tání ledovců až k růstu hladin oceánů, překonávají původní předpovědi. Vyjednávačům se proto rychle zužuje prostor k tomu, aby přeměnili ambice dohodnuté v rámci pařížské dohody z roku 2015 ve smysluplné výstupy, napsala agentura Reuters.
Současné projevy klimatické změny nemají v lidské historii obdoby nejméně 2000 let nazpět. Podle nové vědecké studie se ukazuje, že k obdobným změnám doposud nedocházelo. Podle všeho jsou současné změny unikátní ve svém globálním dopadu.
Červen 2019 byl nejteplejším červnem v historii. Uvádí to data amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).
Globální oteplování učiní horko v některých částech zemích světa tak nesnesitelné, že to povede k ztrátě až 80 milionů pracovních míst, tvrdí studie OSN. Důsledky klimatickým změn pocítí hlavně pracovníci v zemědělství a obyvatelé Jižní Asie a Afriky. Studie varuje, že se dá očekávat, že zhoršení pracovních a životních podmínek ještě posílí migraci z těchto zemí.
Světu hrozí klimatický apartheid, uvedl v dnes vydané zprávě zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Podle něj následky klimatické změny nejvíce pocítí nejchudší obyvatelé planety, bohatí použijí své peníze, aby se hladu a válkám vyhnuli.
Klimatické změny se zdají zhoršovat. Snaha o jejich nápravu však může vést k ještě horším důsledkům, varují však klimatičtí experti. Podle nich snaha zvrátit negativní důsledky klimatických změn by mohla vést až k třetí světové válce.
Globální hladina moře by do konce tohoto století,mohla stoupnout více než o dva metry, pokud budou emise zůstanou dál mimo kontrolu: Voda by zaplavila města jako je New Yorku a Šanghaj, přestěhovat by se muselo až 187 milionů lidí, varuje nová studie.
Živelné katastrofy způsobily katastrofu takřka půl bilionu eur napříč Evropou během posledních čtyř dekád, ukazují data Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA). Nejvíce poškodili Německo a Francie, jedna z nejhorších katastrof, co set týče škod, se odehrála v CŘ.
Píše se rok 1922 a jedna z prvních velkých expedic si dala za cíl zdolat Mount Everest, nejvyšší horu světa. Britská skupina pod vedením Charlese Granvilla Bruce čítala 13 horolezců a více než 160 nosičů. Při prvním pokusu horolezci poprvé v historii překročili hranici 8000 metrů. Při druhém pokusu dosáhli výšky 8326 metrů. Třetího pokusu se zúčastnilo pět horolezců a 16 nosičů, při výstupu ale strhli lavinu, ve které zahynulo 7 nosičů. Jde o první zaznamenané úmrtí na nejvyšší hoře světa, ale nikoliv poslední.
Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.
2. dubna 2025 23:29
2. dubna 2025 23:15
2. dubna 2025 23:05
2. dubna 2025 21:50
2. dubna 2025 21:03
2. dubna 2025 19:57
2. dubna 2025 19:10
2. dubna 2025 18:09
2. dubna 2025 17:22
2. dubna 2025 16:54
2. dubna 2025 16:22
2. dubna 2025 15:41
2. dubna 2025 14:58
2. dubna 2025 14:36
2. dubna 2025 14:13
Vykolejený vlak na městském hlavním nádraží dnes omezil železniční provoz v Ostravě. Ovlivněny jsou především linky regionální dopravy. Škoda jde do milionů korun. Mimořádnou událost vyšetřuje Drážní inspekce.
Zdroj: Jan Hrabě
Sparta v druhém semifinálovém utkání dominovala a porazila Kometu 3:0, čímž vyrovnala sérii na 1:1. Brankář Kořenář oslavil první čisté konto v extraligovém play-off. Po tomto vítězství se série přesouvá do Brna, kde bude pokračovat rozhodujícími zápasy.
