Současné projevy klimatické změny nemají v lidské historii obdoby nejméně 2000 let nazpět. Podle nové vědecké studie se ukazuje, že k obdobným změnám doposud nedocházelo. Podle všeho jsou současné změny unikátní ve svém globálním dopadu.
Červen 2019 byl nejteplejším červnem v historii. Uvádí to data amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).
Globální oteplování učiní horko v některých částech zemích světa tak nesnesitelné, že to povede k ztrátě až 80 milionů pracovních míst, tvrdí studie OSN. Důsledky klimatickým změn pocítí hlavně pracovníci v zemědělství a obyvatelé Jižní Asie a Afriky. Studie varuje, že se dá očekávat, že zhoršení pracovních a životních podmínek ještě posílí migraci z těchto zemí.
Světu hrozí klimatický apartheid, uvedl v dnes vydané zprávě zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Podle něj následky klimatické změny nejvíce pocítí nejchudší obyvatelé planety, bohatí použijí své peníze, aby se hladu a válkám vyhnuli.
Klimatické změny se zdají zhoršovat. Snaha o jejich nápravu však může vést k ještě horším důsledkům, varují však klimatičtí experti. Podle nich snaha zvrátit negativní důsledky klimatických změn by mohla vést až k třetí světové válce.
Globální hladina moře by do konce tohoto století,mohla stoupnout více než o dva metry, pokud budou emise zůstanou dál mimo kontrolu: Voda by zaplavila města jako je New Yorku a Šanghaj, přestěhovat by se muselo až 187 milionů lidí, varuje nová studie.
Živelné katastrofy způsobily katastrofu takřka půl bilionu eur napříč Evropou během posledních čtyř dekád, ukazují data Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA). Nejvíce poškodili Německo a Francie, jedna z nejhorších katastrof, co set týče škod, se odehrála v CŘ.
Píše se rok 1922 a jedna z prvních velkých expedic si dala za cíl zdolat Mount Everest, nejvyšší horu světa. Britská skupina pod vedením Charlese Granvilla Bruce čítala 13 horolezců a více než 160 nosičů. Při prvním pokusu horolezci poprvé v historii překročili hranici 8000 metrů. Při druhém pokusu dosáhli výšky 8326 metrů. Třetího pokusu se zúčastnilo pět horolezců a 16 nosičů, při výstupu ale strhli lavinu, ve které zahynulo 7 nosičů. Jde o první zaznamenané úmrtí na nejvyšší hoře světa, ale nikoliv poslední.
Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.
Rok 2018 byl pro Evropu tím nejextrémnějším v historii nejen co se týče vysokých teplot, ale událostí spojených s počasím. Mnoho měst a zemí zažilo ničivá sucha, požáry, silné bouře a několik tropických dní či týdnů v řadě. Šlo o výjimku? Podle klimatologů vůbec ne, naopak. Jde o nový standard, který se bude jen zhoršovat. A lidé se musí zvyknout, protože stávající generace už lepší počasí nezažijí.
Extrémní sucho a neobvykle vysoké teploty. Fenomény, s nimiž se v posledních letech potýkala nejen Česká republika. Podle britských meteorologů bude již brzy ještě hůř. Historické tabulky se mají přepisovat už během příštích pěti let.
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, dnes upozornil list The Guardian.
Nová studie varuje před kritickou situací, ve které se nacházejí himalájské ledovce. I v případě, že by se podařilo nárůst teploty v tomto století udržet na 1,5 stupních Celsia, zmizí do roku 2100 36 % jejich hmoty. Na vodě z ledovců přitom přímo závisí 250 milionů lidí v okolí a více než miliarda a půl dalších na tyto zdroje spoléhá nepřímo.
Thwaitesův ledovec na Antarktidě patří mezi ty skutečně masivní. Vědci ho již delší dobu s obavou sledují, neboť právě on má v případě roztátí potenciál výrazně zvednout hladiny oceánů. A také, že taje. Nyní však NASA odhalila, že se pod jeho povrchem nachází ohromná dutina. A s tímto zjištěním jsou spojeny samé špatné zprávy.
Ať jde o potápějící se Benátky nebo blednutí australského Velkého bariérového útesu, měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje na svých internetových stránkách americká televize CNN.
Od povodní po vlny extrémních veder. Deset nejhorších katastrof vyvolaných změnou klimatu způsobilo letos na světě škody za 84,8 miliardy dolarů (1,9 bilionu Kč). Vyplynulo to ze studie britské společnosti Christian Aid. "Dopady klimatických změn už nejsou jen mírné," komentoval zprávu profesor Michael Mann z americké Pensylvánské státní univerzity. "Světové počasí se stává extrémnějším přímo před našima očima," dodal.
Prvním plenárním zasedáním začala dnes v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.
Tisíce australských školáků a žaček přerušily v pátek výuku a vyšly do ulic na protest proti politice své vlády v otázce změn klimatu. Akce s mottem "Stávka pro klima" se uskutečnila ve 30 australských městech a zúčastnili se jí žáci a žačky z několika stovek škol, informovala agentura DPA.
V roce 2019 zasáhne svět se 75 až 80 procentní pravděpodobností klimatický jev zvaný El Niño. Ten s sebou podle OSN přinese extrémní vedra, sucha a záplavy. Naposledy tento klimatický jev udeřil v roce 2016 a díky tomu se tento rok stal nejteplejším v historii měření. Rok 2019 by ho ale podle meteorologů mohl překonat.
Průměrná globální teplota by se mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů, varuje OSN. Letošek byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a 20 nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních 22 let. V roční zprávě o stavu klimatu to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN.
Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to dnes Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynu dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.
Tisícovky demonstrantů protestujících proti změně klimatu a vymírání druhů dnes zablokovaly londýnské mosty. Nejméně 45 demonstrantů bylo zadrženo, informoval server BBC.
Korálové útesy, křehké mořské ekosystémy ohrožované globálním oteplováním, také značně trpí kvůli krysám a potkanům. Zjistila to nová studie mořských ekologů Lancasterské univerzity. Krysy, které dopluly na mnoho tropických ostrovů na lodích před více než 200 lety, nepoškozují přímo korálové útesy, ale spustily řetězec škodlivých následků pro život na zemi i v moři.
1. srpna 2025 21:55
1. srpna 2025 20:51
1. srpna 2025 19:59
1. srpna 2025 19:23
1. srpna 2025 18:08
1. srpna 2025 17:06
1. srpna 2025 16:14
1. srpna 2025 15:30
1. srpna 2025 14:49
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Zdroj: Ludmila Plachá
Srpen přinese velké novinky v pražské železniční dopravě. Ještě o víkendu sice bude provoz omezen, ale už od pondělí začnou cestující využívat dvě nové stanice, respektive zastávky. Dochází proto i k menším změnám v trasování některých linek.
