Změna klimatu způsobená činností člověka způsobila, že je dvakrát pravděpodobnější, že bude Evropu sužovat horká vlna. tvrdí to skupina vědců, která zkoumala data z meteorologických stanic napříč starým kontinentem.
V průběhu let jsme zjistili, jak moc se podepsal člověk na tvář planety Země. Podle mnoha vědců je na účtu lidstva i globální oteplování. A právě to stojí za pomalým ubýváním ledovců. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu. Jak bude svět vypadat, až už žádný nezbude?
Washington - Přední klimatologové upozorňují, že cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu.
Londýn - Plameny z divokých požárů pustoší krajinu severní polokoule od Kalifornie po Sibiř, v Řecku minulý týden zabily 91 lidí. Obyvatele mnoha zemí dusí úmorná vedra, kvůli kterým jen v Japonsku zemřelo 125 lidí.
Vzhledem ke globálnímu oteplování se vědci stále častěji zabývají tím, co by se stalo, kdyby roztály všechny ledovce. Jak ale upozorňuje americká vědec, moderátor a popularizátor vědy Bill Nye, ledovce jsou ten nejmenší problém. Mnohem horší by totiž bylo, kdyby roztál led nacházející se na pevnině.
Letošní počasí je poměrně extrémní. Jara jsme si moc neužili, brzy totiž nastoupily letní teploty a tropické noci. V budoucnu by podle vědců mohla být situace ještě mnohem horší. Neobvykle horké počasí, které trvá dva nebo více dní, bude v budoucnu pravděpodobně delší, teplejší a častější, varují experti.
Providence - Před dvěma týdny svět obletěla děsivá zpráva. V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V posledních letech ale tání rapidně zrychluje a řada vědců se obává, že jde o důsledek globálního oteplování, který začne postupně ničit naši planetu. Nyní ale vědci zjistili, co skutečně stojí za táním ledovců, a jsou přesvědčeni, že postupná destrukce Země už začala.
Washington - V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné dnes v časopise Nature.
Vatikán - Papež František I. dnes na konferenci ve Vatikánu varoval přes globální změnou klimatu. Svým projevem apeloval na zástupce velkých energetických a ropných společností, aby věnovali víc úsilí přechodu na čistší zdroje energie.
Klima je stále teplejší a hladina oceánů vyšší. Spisovatel Jeff Goodell ve své nové knize varuje hlavně před vodou, která by mohla změnit svět tak, jak jej dnes známe. A nestane se tak za sto let, osudný den může přijít už za dvacet let.
V průběhu let jsme zjistili, jak moc se podepsal člověk na tvář planety Země. Podle mnoha vědců je na účtu lidstva i globální oteplování. A právě to stojí za pomalým ubýváním ledovců. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu. Jak bude svět vypadat, až už žádný nezbude?
Je lidstvo prvním vyspělým druhem jež obývá planetu Zemi? Podle některých vědeckých teorií tomu tak být nemusí. Je možné, že stovky miliónů let před námi obývala tuto planetu jiná průmyslově vyvinutá civilizace?
Mnozí vědci poslední dobou bijí na poplach. Měnící se mořské proudy znamenají velké nebezpečí pro klima planety. Může se stát, že místo vlny globálních veder přijde naopak doba ledová? Odpověď se snaží najít The Indepedent.
Třináct významných světových měst může během příštího desetiletí zaznamenat „alarmující" nárůst teploty - a to až o 2 °C, uvádí nová zpráva vědců. Například švýcarská Ženeva se může v příštích několika letech oteplit až o 2,5 °C.
Lausanne - Změny klimatu už negativně dopadají také na kávu. Vědci i pěstitelé se proto snaží najít způsoby, jak by kávovník mohl být odolnější - ovšem aniž by klesla kvalita kávy. Jinými slovy se snaží zachránit samotný druh, a přitom uchovat v kávových zrnech tolik chuti, kolik je jen možné.
Mark Kelly poprvé letěl do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour v roce 2001, o deset let později velel stejnému stroji na jeho závěrečné misi, přičemž šlo o jeho čtvrtý a prozatím poslední let do kosmu. Americký astronaut v komentáři pro server CNN konstatuje, že pozorovat naši planetu, majestátnou modrou kouli v temnotě vesmíru, je dechberoucí a zdůrazňuje, že alespoň zatím nemá lidstvo kam jinam jít.
Washington - Americký prezident Donald Trump v reakci na mráz, který sevřel sever a severovýchod Spojených států, na twitteru poznamenal, že by nebylo špatné využít globální oteplování.
Londýn - Na první pohled to vypadá, že vrchol uprchlické krize už je za námi a situace se teď bude už jen zlepšovat. Nemusí tomu však být tak. Počet žadatelů o azyl v Evropě by mohl podle nových výzkumů dramaticky vzrůst kvůli změně klimatu, a to i za předpokladu optimistického vývoje globálního oteplování. Informaci o studii přinesl britský deník The Independent.
Paříž - Na dnešní mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje.
Dillí - Americký exprezident Barack Obama se od lednového ukončení svého působení v Bílém domě ke svému nástupci moc nevyjadřuje, ale dnes v Dillí učinil výjimku. Lituje, že USA v současnosti opustily vedoucí pozici v celosvětovém boji proti oteplování.
New York - Klimatické změny ohrožují 14 tisíc archeologických nalezišť a národních památníků ve Spojených státech. Kvůli zvyšující se hladině oceánů mohou do roku 2100 zmizet.
Sýrie - Měnící se počasí nevyvolává války. Klimatické změny však mohou být rozhodujícím faktorem, které ke konfliktu přispějí. Vzpomeňte si na Sýrii. Zde klimatické změny nejsou původcem konfliktu, ale stačilo mít jeden rok sucho, špatnou úrodu a povstání vedoucí k občanské válce bylo na světě. Na světě však existuje spoustu míst, kde se může scénář ze Sýrie opakovat.
Wellington - Tisíce lidí musí každoročně utéct před přírodními katastrofami vyvolané klimatickými změnami. A do budoucna bude mnohem hůř. Nedávná studie varovala, že uprchlická krize teprve začne, z Afriky bude proudit do Evropy deset až dvacet milionů uprchlíků, kteří se budou chtít schovat před globálním oteplováním.
12:58
8:46
Kudy chodí, tam stále zmiňuje Hanu Zagorovou. Štefan Margita žije už třetím rokem bez milované manželky. Podle jeho slov jí lékaři prodloužili život. Operní pěvec se jim za to teď snaží odvděčit.
Zdroj: Dan Šrámek
Prezident Petr Pavel na jaře poprvé během svého mandátu vyhlásí termín sněmovních voleb. Podle svých slov se to chystá udělat v květnu. Pavel zatím neprozradil, o jakém termínu v souvislosti s volbami přemýšlí.
