Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.
Seržant Horacio Reginald Stanley byl jedním z milionů mužů, kteří si na vlastní kůži zažili hrůzy první světové války. Jako jeden z mála ale může po sto letech od této události poskytnout dobové svědectví a popsat pocity vojáků, kteří odcházeli do bitvy, nebo lidí, kteří se z ní vraceli. Pokud přežili.
Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.
Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.
Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.
Loď Titanic patří k nejznámějším plavidlům světa – a to i přesto (nebo právě proto), že na své první cestě z anglického Southampton přes francouzský Cherbourg a irský Queenstown (Cobh) do amerického New Yorku měla nehodu a šla ke dnu. Dlouhá desetiletí se tvrdí, že za potopení lodi mohla nepřiměřená rychlost a následný náraz do ledovce. Jenže nové důkazy ukazují, že vše mohlo být úplně jinak.
První světová válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie, vznikla řada nových států. Pod vlivem válečných hrůz byla založena Společnost národů (1919), jejímž cílem mělo být předcházet válkám pomocí jednání. Prostor ale kvůli morálnímu i ekonomickému úpadku začaly dostávat totalitní ideologie a již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.
Milníky první světové války, která skončila před sto lety, 11. listopadu 1918, z pohledu budoucího Československa.
Středověk je často považován za období temna, které lidstvu téměř nic nepřinesl. Není to tak úplně pravda. Existuje mnoho lidských činností, které středověké vynálezy naprosto změnily a posunuly vývoj lidstva o notný kus dál. Vybrali jsme pro vás pět vynálezů, které náš život ovlivňují do dnes.
Janičáři byli vůbec prvním stálým profesionálním vojskem v Evropě a od 14. století se stali jádrem osmanské armády. V průběhu staletí se dokázali propracovat od nedobrovolně islamizovaných otroků přes nejobávanější armádu až po mocenský aparát, který sesazoval sultány. Postupně tak zapříčinil vzestup i úpadek Osmanské říše. Jaké byly osudy vojska, před kterým se po staletí třásla Evropa?
Skutečný život v Římě byl méně okouzlující, než jak nám ho předkládají filmy a seriály. V době před moderní medicínou byl průměrný den mnohem víc nechutný, než jste si dovedli představit. Přesto už tehdejší Římané znali věc, kterou dnes považujeme za samozřejmost. Kanalizaci. Předpokládalo by se, že se tak důmyslná věc bude stále více rozvíjet a další civilizace na ni naváží, to se ale nestalo a ze života lidí na stovky let vymizela. Proč?
Porýní patřilo dlouhá léta ke klíčovým průmyslovým oblastem Německa. Těžbu uhlí a železné rudy provázelo jejich zpracovávání včetně výroby oceli. Porýní také představovalo přirozenou hranici se sousední a nepřátelskou Francií. V případě vypuknutí války mohla řeka Rýn sloužit jako obtížně překonatelná přírodní překážka pro invazní síly.
I ve 21. století v době pokročilé medicíny a antibiotik nahání mor pořád hrůzu, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých.
Mohlo jít o den jako každý jiný. Místo toho se proměnil v tragédii, která nemá v české dopravě obdoby. 13. července 1947 zažilo Ústí nad Labem nejtragičtější nehodu v dějinách tuzemské tramvajové dopravy. Zemřely při ní desítky lidí a další stovka byla zraněna.
Historici mívají většinou tendenci při vytváření alternativních dějin spekulovat nad druhou světovou válkou, aniž by vzali v potaz jistou kauzalitu mezi oběma globálními konflikty, které výrazným způsobem změnily svět. Co kdyby první světovou válku vyhrálo Německo? Měli bychom v takovém případě 28. října vůbec, co slavit? Zabránilo by to nástupu fašismu, nacismu, komunismu, druhé světové a následně studené válce? Otázek je mnoho, ale odpovědi se hledají těžko. Informoval o tom Zoommagazin.Iprima.cz.
Více než sto let se vědci a historici z celého světa snaží rozluštit tajemství Voynichova rukopisu. Ten je označován za nejzáhadnější knihu světa a podle dosavadních zjištění je starý před 600 let. Pravděpodobně byl napsán na našem území, co obsahuje ale dodnes nikdo přesně neví.
Dnes je pro nás věž neodmyslitelnou součástí hradů a zámků. Jejich vysoké a štíhlé siluety se vypínají nad střechami paláců a vévodí nejenom samotnému hradu či zámku, ale i celé krajině. Jsou pomyslnou korunou a okrasou každé stavby těchto minulých časů, které už z dálky dnešním návštěvníkům dávají vědět, s kým mají tu čest a kam míří. Jejich podstata byla jak praktická, tak symbolická, byť si to dnes už zcela neuvědomujeme.
Kdo všechno může používat osobní erb? Jedná se opravdu jen o výsadu šlechtických rodů, nebo jsou přístupné i nám, obyčejným smrtelníkům? Heraldik Zdeněk Kubík z brněnské společnosti Alerion, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, na serveru Brno-Idnes.cz informoval, že se v poslední době vrací móda takzvaných soukromých "erbů".
Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Indiáni. Všichni je dobře známé ze slavných westernových filmů z 50. až 70. let minulého století. Zlatá éra westernu, coby filmového žánru, zářila především v 60. letech 20. století. Dnes je již minulostí. Stejně tak doba blahobytu, svobody a prosperity indiánských kmenů, svazů, států a říší Nového světa. Kdy nastal jejich konec? Co se stalo a kam se ztratili?
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.
O Sedmi divech světa slyšel každý. Málokdo je ale umí vyjmenovat, a ještě méně lidí ví, že jeden z nich podle historiků vlastně nikdy neexistoval. Překvapivé ale je i to, že oněch divů vlastně není sedm, ale mnohem víc
28. října 1918, v den vzniku Československa, bylo v českých zemích většinou zataženo, ojediněle pršelo a na horách ležel sníh. Nejvyšší teploty dosáhly osmi stupňů Celsia, na horách bylo pod nulou. Tuto neděli, kdy si země připomene sto let od založení samostatného státu, budou panovat podobné teploty, má ale víc pršet, uvedli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
9:29
Incident s nepřátelskými drony v Polsku podle prezidenta Petra Pavla potvrzuje, že ani Česko není v bezpečí. Varšava kvůli události, která se stala v noci na středu, zažádala o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. NATO žádosti vyhovělo.
Zdroj: Jan Hrabě
Provoz pražského metra na lince C zastavil během posledního srpnového týdne incident, jímž se zabývá policie. Strážci zákona z hlavního města pátrají po muži, který jel na spřáhle vagonu. V případě dopadení a odsouzení hrozí dotyčnému až dva roky za mřížemi.
