Brambory jsou plodinou, bez které si už dnes málokdo dokáže představit české jídelníčky. Málokdo také ví, že počátky pěstování této pochutiny na našem území nebyly jednoduché. Počáteční pomalé a zdrženlivé pěstování „zemských jablek“ uspíšily zejména nemoci, válečné konflikty a hladomor na konci 18. století.
Dnes snad nenajdete nikoho, kdo by nevěděl, jaké utrpení přinesla druhá světová válka. Nacistický režim způsobil smrt a desítkám milionů lidí. Vítězné mocnosti se ale už během války rozhodly odhalovat hrůzné skutky nacistů, a nejvýše postavené pohlaváry stihl po pádu třetí říše přísný trest. Paradoxně za ním ale stáli lidé, kteří měli sami krev na rukou. Kam se ale poděl zbytek nacistů?
Pokud žena ve středověku nemohla otěhotnět, čekaly ji poměrně perné časy. S důrazem na nutnost rozmnožování a zachování rodu byla potřeba otěhotnět veliká. A protože medicína nebyla zrovna vyvinutá, léčebné postupy nebyly zrovna příjemné.
Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.
Kalich, ze kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři, a ve kterém byla zachycena jeho krev po ukřižování, je předmětem velkého počtu legend. Celá staletí ho hledali různí dobrodruzi, kouzelná nádoba později zlákala i Nacisty. Nejčastěji je však legenda o svatém grálu spojena s rytíři kulatého stolu krále Artuše a Templářským řádem.
Symbolů války ve Vietnamu, která trvala od roku 1955 do roku 1975, najdeme i dnes mnoho. Ani legendární vrtulník Huey či destruktivní napalm ale nenapáchaly tolik škody, jako směs pojmenovaná Agent Orange.
Exodus 1947 byla loď, která měla po válce jediný cíl. Přepravit ilegální židovské emigranty z Francie do části Palestiny. Britové ale byli o akci velmi dobře informováni a rozhodli se ji překazit. Loď zastavili a uprchlíky deportovali zpět do Francie. Velkou Británii ale za tento krok odsoudil celý svět.
První kniha Mojžíšova pojednává o mytickém pojetí nejstarších dějin lidstva. Obsahuje řadu známých příběhů, jako jsou například stvoření člověka, ale i takzvaná potopa světa, příběh o Noem, který postavil archu, na níž zachránil všechna zvířata před vyhynutím. Mohl se tento příběh skutečně odehrát? Podle vědců ano, a potopa jako taková prý nikdy neskončila.
Již v prvních letech své existence se Československo rozhodlo vybudovat tankové vojsko. S rozvinutým průmyslem mělo k tomu nelepší předpoklady. Bohužel koncepce stroje, kterou generálové vybrali, se ukázala jako naprosto slepá ulička techniky.
Před 100 lety, 12. listopadu 1918, bylo po rozpadu rakousko-uherské monarchie a konci první světové války vyhlášeno Německé Rakousko, krátkodobý, mezinárodně neuznaný stát. Jeho existence skončila po přijetí saint-germainské smlouvy v roce 1919.
Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?
Galové byli obávanými bojovníky, kteří sekali hlavy svých nepřátel a věšeli je kolem krků svých koní, aby je všichni viděli, když se vraceli z bitvy. Nový výzkum potvrdil, že Galové svým nepřátelům hlavy nejen oddělovali, ale že je zřejmě také balzamovali, napsal zpravodajský server The Guardian.
Píše se 27. únor roku 1933 a němečtí hasiči dostávají zprávu, které jen těžko mohou uvěřit. V centru Berlína je nahlášen požár Říšského sněmu neboli Reichstagu. Jen málokdo by tehdy tušil, že tato událost odstartuje nástup nacistického režimu, který vyvolá druhou světovou válku.
Málokterý diktátor budí tak rozporuplné emoce, jako Josif Stalin. Ačkoliv se od jeho památky Kreml distancuje, mezi lidmi dodnes rezonuje kult osobnosti a zatímco ho jedni milují, druzí jeho jméno nedokáží ani vyslovit. Co ale vede Rusy k tomu, že dodnes obdivují jednoho z největších diktátorů Sovětského svazu?
Řád templářů (Pauperes commilitones Christi templique Salomonici) je obestřen mnoha tajemstvími s dodnes fascinuje vědce i laickou veřejnost. Členové řádu byli například známí svou dlouhověkostí. Čím to, že žili o 40 let déle, než byl průměrný věk jejich současníků.
Citlivost na světlo, velké špičaté zuby, hrůza z česneku. Právě to jsou věci, které si spojujeme s upíry. Lékaři by vám ale spíše řekli, že jde o příznaky nemoci zvané porfyrie. Tou údajně trpěli některé známé osobnosti dějin. A právě ona by mohla vysvětlit celou řadu legend – včetně té o Drákulovi.
V bavorském městečku Dachau se nachází pozůstatky jednoho z nejhorších koncentračních táborů, v němž našly smrt desítky tisíc lidí. Ví se o něm, že byl zřízen v roce 1933 a že jde o první objekt svého druhu. Proč byl ale postaven šest let před tím, než vypukla druhá světová válka?
Řečtí archeologové objevili šperky, desítky mincí a zbytky domů v místech, v nichž se podle nich nacházelo bohaté antické město Tenea. O jeho poloze zatím odborníci věděli zejména díky zmínkám v historických pramenech, nálezy jsou podle ministerstva kultury v Aténách důkazem o tom, že skutečně existovalo.
Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.
Seržant Horacio Reginald Stanley byl jedním z milionů mužů, kteří si na vlastní kůži zažili hrůzy první světové války. Jako jeden z mála ale může po sto letech od této události poskytnout dobové svědectví a popsat pocity vojáků, kteří odcházeli do bitvy, nebo lidí, kteří se z ní vraceli. Pokud přežili.
Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.
Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.
Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.
18. dubna 2025 21:47
18. dubna 2025 21:30
18. dubna 2025 21:13
18. dubna 2025 20:29
18. dubna 2025 19:18
18. dubna 2025 18:33
18. dubna 2025 17:55
18. dubna 2025 17:09
18. dubna 2025 16:34
18. dubna 2025 16:16
18. dubna 2025 15:17
18. dubna 2025 14:24
18. dubna 2025 13:41
18. dubna 2025 12:38
18. dubna 2025 12:03
18. dubna 2025 10:58
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Zdroj: Jiří Hrubý
Dynamo Pardubice zvládlo druhé finále Tipsport extraligy a po výhře 2:1 nad Kometou Brno srovnaly sérii na 1:1. O triumfu rozhodly dvě rychlé branky ve druhé třetině, série nyní pokračuje v Brně.
