Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.
Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.
Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
Svět se otepluje rychleji, než se očekávalo, a vědci nyní tvrdí, že už znají důvod. Uplynulý rok byl nejteplejším v historii, oceány se doslova "vařily", ledovce tály alarmující rychlostí a vědci horečně zkoumali, co přesně tento mimořádný nárůst teplot způsobilo.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zahájil historické slyšení o klimatických změnách, které má přinést právní jasno o povinnostech států v boji proti klimatické krizi a podpoře zranitelných zemí postižených jejími devastujícími dopady.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Dohoda o financování klimatu, které bylo dosaženo na COP29, je experty široce kritizována za to, že nedokáže poskytnout dostatečnou podporu rozvojovým zemím v jejich boji proti devastujícím dopadům změny klimatu. Dohoda stanoví, že bude poskytnuto alespoň 300 miliard dolarů ročně, což je třikrát více než závazek 100 miliard, který byl stanoven v roce 2009.
Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Změna klimatu je sama o sobě devastující silou, která způsobuje záplavy, sucho a zvyšuje teploty po celém světě. Pro země již destabilizované konflikty však tato krize prohlubuje humanitární potřeby a zhoršuje nebezpečné situace. Tato realita dopadá na komunity, které se nacházejí na rozhraní klimatické zranitelnosti a pokračujících konfliktů.
Poslední summit OSN o klimatu, známý jako COP29, který se letos konal v ázerbájdžánském Baku, měl být dalším krokem v globálním boji proti změně klimatu. Namísto toho skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady, což vyvolalo otázky, zda má tento proces stále smysl. Uvedl to server CNN.
Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.
Na konferenci OSN o klimatu COP29 v Ázerbájdžánu zaznívají stále častější výzvy k přehodnocení statusu Číny a Indie jako rozvojových zemí. Delegáti z chudších států poukazují na zastaralé klasifikace z roku 1992, které těmto rychle rostoucím ekonomikám umožňují vyhnout se povinnosti poskytovat finanční pomoc nejzranitelnějším zemím.
Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Donald Trump se nezúčastnil klimatické konference COP29, ale jeho rychlé personální změny v administrativě jasně naznačují, že se snaží zvrátit klimatické kroky, které zavedl jeho předchůdce Joe Biden. Ve své analýze to uvedl server Politico.
Otázka, zda Spojené státy opět vystoupí z Pařížské dohody, je znovu aktuální vzhledem k možnému návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Přestože je tento scénář znepokojivý, historie naznačuje, že by jeho dopad mohl být zvládnutelný, uvedl server The Guardian.
Konference OSN o klimatu COP „již není vhodná pro svůj účel“ a naléhavě potřebuje reformu, tvrdí klíčoví odborníci, včetně bývalého generálního tajemníka OSN a bývalé šéfky pro klima OSN. V dopise zaslaném OSN podle BBC uvádí, že země by neměly hostit COP, pokud nepodporují ukončení využívání fosilních paliv.
Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.
22. května 2026 21:54
22. května 2026 20:32
22. května 2026 19:20
22. května 2026 18:31
22. května 2026 17:19
22. května 2026 16:05
22. května 2026 14:52
22. května 2026 14:03
22. května 2026 13:16
22. května 2026 12:28
22. května 2026 11:30
22. května 2026 10:44
22. května 2026 9:59
22. května 2026 9:15
22. května 2026 8:31
22. května 2026 4:00
Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny.
Zdroj: Jan Hrabě
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
