Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, informuje dnešní zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.
Počet obyvatel Evropské unie loni klesl ze 447 milionů na 446,8 milionu. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad Eurostat při příležitosti Světového dne populace. Jde o druhý meziroční pokles za sebou. Celkový počet lidí na Zemi přitom roste. Ještě letos by měla podle OSN světová populace prolomit hranici osmi miliard.
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí.
Úřady pražských městských částí evidují zvýšený zájem o vydání cestovních pasů. I když nápor v dubnu trochu opadl oproti březnu, kdy lidé žádali o doklady podle zkušeností úředníků i z důvodu války na Ukrajině, od května opět roste kvůli dovoleným. Radnice evidují dvoj- až trojnásobně více žádostí než loni a na některý úřadech se tvoří fronty. ČTK to sdělili mluvčí radnic.
Lidé v Česku často nepoznají včas, kdy mají kvůli psychickým problémům vyhledat odbornou pomoc. Řada rodičů podceňuje i duševní problémy dětí. Téma psychického zdraví je stigmatizované a lidé o něm nemají dost informací.
Obyvatel České republiky v letošním prvním čtvrtletí přibylo o 3200 na 10,52 milionu. Vyplývá to z předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je zveřejnil dnes na webu. Podle něj přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Lidé, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu v ČR, nejsou v bilanci zahrnuti. Podle dat cizineckého informačního systému jich na konci prvního čtvrtletí bylo 250.000, uvedli statistici.
Pojem inflace chápe správně 78 procent Čechů a téměř tři čtvrtiny lidí vědí, že s investováním se oproti spoření pojí větší výnosy i riziko. Vyplývá to z aktuálního průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos. V porovnání s loňským podzimním šetřením investiční gramotnost Čechů sice stoupla, podle autorů průzkumu roste ale povědomí o světě investic pomalu.
Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie v dnešní tiskové zprávě.
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Lidé se po omezeních spojenými s pandemií koronaviru vracejí podle prodejců do společnosti. Roste zájem o kosmetické a další zkrášlovací služby, vyšší poptávka je po vlasové kosmetice. V porovnání s posledními dvěma lety v některých obchodech klesly prodeje barev na vlasy, naopak stoupl zájem o přípravky na konečnou úpravu účesů. Rostou i prodeje ozdob na nehty a barevných laků. Vyplývá to z ankety ČTK.
Do České republiky přijíždějí první lidé z Ukrajiny, kteří utíkají před válkou. Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ) je propojuje s nabídkami ubytování zdarma. ČTK to řekl mluvčí správy Jan Piroch s tím, že jde zatím o jednotlivé případy.
Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021.
Německo se kvůli variantě koronaviru omikron chystá zavést omezení i pro očkované osoby. Od 28. prosince se k soukromým oslavám a setkáním bude moci scházet nejvýše deset vakcinovaných. Vyplývá to z návrhu závěrů jednání kancléře Olafa Scholze s premiéry německých spolkových zemí, kteří o vývoji pandemie nemoci covid-19 budou jednat v úterý.
Očkování proti koronaviru odmítá 19 procent Čechů, přičemž 14 procent lidí je pevně rozhodnutých, že se očkovat nenechá. Šest procent lidí pak stále váhá, zda vakcinaci podstoupit. Pro povinné očkování by bylo 43 procent dotázaných, stejný podíl se ale vyslovil také proti. Mezi očkovanými je velký zájem o třetí posilující dávku. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury STEM.
Komerční sdělení (Globe24.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah).
Víc než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou.
Naděje dožití klesla v západní Evropě kvůli pandemii nemoci covid-19 nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology. Zkoumala průměrný věk, kterého se lidé mohou dožít ve 27 evropských zemích, v USA a v jihoamerickém Chile. Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku.
V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76.300 lidí, což bylo o 33 procent více než o rok dříve. I přes vysoký počet úmrtí celkový počet obyvatel země ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie nemoci covid-19 v červenci značně opadl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). V červnu čekaly zlepšení situace ještě více než tři pětiny lidí, zatímco o měsíc později už jen zhruba čtvrtina.
Za nejpalčivější problém současnosti považují lidé v Česku stav veřejných financí a také zdravotnictví a pandemii koronaviru. Řešení těchto otázek je velmi naléhavé podle víc než poloviny dotázaných v červencovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ubylo zájmu lidí o korupci a zejména o migraci, kterou nyní za velmi naléhavý problém k řešení vidí jen třetina účastníků průzkumu. Jeho výsledky dnes CVVM poskytlo ČTK.
Proces změny pohlaví zahájí v Česku asi stovka lidí ročně. Většina z nich se rozhodne pro hormonální terapii, operativní změnu pohlaví podstoupí jen asi tři lidé ze sta. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Svaz zdravotních pojišťoven.
V Česku se loni s poruchami příjmu potravy léčilo v ambulancích i při hospitalizacích celkem 5167 lidí, za deset let jejich počet vzrostl asi o 15 procent. Nejvíce se zvýšil počet pacientů mezi dospívajícími ve věku 15 až 17 let. Loni se jich léčilo 1093, což je o 89 procent více než před deseti lety.
18. října 2025 21:01
18. října 2025 19:46
18. října 2025 18:24
18. října 2025 17:02
18. října 2025 15:37
18. října 2025 14:18
Rozhodnutí prince Andrewa vzdát se zbývajících královských titulů a vyznamenání bylo podle palácových zdrojů přijato s úlevou a král Karel III. je tímto krokem „potěšen“. Andrew, jehož jméno se stalo synonymem pro skandály, byl pro královskou rodinu dlouhodobým zdrojem rozpaků.
Zdroj: Libor Novák
Bývalý prezident Miloš Zeman zůstává po čtvrteční operaci abscesu na zádech hospitalizovaný v nemocnici. O jeho zdravotním stavu informoval v neděli na sociální síti X jeho spolupracovník a vydavatel Zemanových knih Luboš Procházka. Důvodem pro setrvání v nemocnici jsou pravidelné převazy operované rány a potřeba sterilního prostředí pro léčbu.
