Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel.
atikánu druhým dnem nefunguje hlavní internetový portál. Podle představitelů státu pokračují neobvyklé snahy o přístup na stránku, informovala dnes agentura ANSA. Vatikán dále sdělil, že anomálie pochází z vícero státu. Podle ukrajinského velvyslance Andrije Juraše stojí za útokem "ruští teroristé".
Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin. Stojí to ve společném prohlášení po dnešním jednání prezidentů Francie a USA Emmanuela Macrona a Joea Bidena v Bílém domě.
Moskva neuzná případný mezinárodní tribunál pro souzení Ruska kvůli jeho působení na Ukrajině, sdělil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Záměr vytvořit tribunál pro souzení případných ruských zločinů spáchaných během války na Ukrajině avizovala ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného "ruského světa", který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt. Na jednání ministrů zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži to dnes podle agentury PAP řekl polský prezident Andrzej Duda.
Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.
Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.
Jednání mezi Moskvou a Washingtonem o strategických jaderných zbraních se už do konce roku patrně neuskuteční, uvedl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dnes měla v Káhiře začít rusko-americká jednání o provádění klíčové bezpečnostní dohody Nový START, Moskva je ale odložila s tím, že navrhne nový termín. Rjabkov dnes ale podotkl, že Spojené státy by samy měly přijít s iniciativou na "rovnoprávný" dialog s Ruskem.
Jediná továrna, která dokáže takzvaně recyklovat uran z 56 reaktorů francouzských jaderných elektráren, je v Rusku. Napsal to deník Le Monde. Až do října francouzská skupina Orano posílala uran na Sibiř do závodu v Seversku, který patří ruské firmě Rosatom. Pokračující válka na Ukrajině, kvůli které zavedly evropské země protiruské sankce a která zdůraznila energetickou závislost Evropy na Moskvě, tak může ovlivnit i zpracování odpadu z francouzské jaderné energetiky.
Ruský prezident Vladimir Putin se jako třiadvacetiletý poručík sovětské tajné policie KGB zúčastnil vyšetřování jedné z prvních akcí "politického umění", když se v roce 1976 na Petropavlovské pevnosti v Petrohradu objevil 42 metrů dlouhý nápis "Přibíjíte na kříž svobodu, ale lidská duše nezná okovy!"
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby. Během návštěvy Rumunska to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax.
Rusko a USA mají k dispozici komunikační kanály pro projednávání rizik, zejména těch jaderných. Ruské agentuře RIA Novosti to řekla chargé d'affaires americké ambasády v Moskvě Elizabeth Roodová. Tento kanál podle ní funguje na úrovni zpravodajských služeb.
Suverénní Ukrajiny je zapotřebí k tomu, aby Rusko nepředstavovalo pro Evropu hrozbu, uvedl podle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán. V době vrcholícího sporu o vyplacení peněz z regionálních fondů Evropské unie jde o změnu rétoriky šéfa maďarské vlády, který v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi dával podle západních pozorovatelů opakovaně najevo spíše proruské postoje.
Ruský prezident Vladimir Putin, který na konci února nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že "začíná svobodná diskuse". Rusko za devět měsíců bojů přišlo podle odhadu ukrajinského generálního štábu o více než 86.000 vojáků.
Kyjev žádá zahraniční firmy, aby přestaly vyrábět čipy kompatibilní s ruským navigačním systémem Glonass. Tento systém totiž používá ruská armáda k raketovým útokům na Ukrajinu. Pokud nebude mít Rusko k zahraničním čipům přístup, bude muset začít s výrobou vlastních, a to od nuly, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka.
Rusko za devět měsíců na přímých výdajích utratilo za válku na Ukrajině 82 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), uvedlo ukrajinské vydání ekonomického časopisu Forbes. Částka vynaložená na konflikt, který odsuzuje Kyjev i Západ, představuje zhruba čtvrtinu příjmů loňského rozpočtu Ruska. Příjmy Moskvy z prodeje energetických surovin přitom kvůli sankcím klesají a válka se Kremlu dál prodražuje, píše Forbes.
Při dnešní střelbě u obchodního centra v ruském městě Krymsk zemřeli čtyři lidé včetně střelce, informuje agentura TASS s odvoláním na ruské bezpečnostní složky. Další člověk utrpěl zranění. Podle ruských úřadů šestašedesátiletý muž zastřelil tři lidi, než obrátil zbraň proti sobě. Příčinou podle nich mohlo být rozvodové řízení útočníka.
Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.
Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se domnívá, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně předtím, než by se pustilo do eventuální jaderné konfrontace s NATO. Stát by se tak mohlo v případě, že Moskva bude kupit další neúspěchy na bojišti, napsal server Politico s odvoláním na anonymní zdroje.
12:40
20. srpna 2025 21:55
20. srpna 2025 20:57
20. srpna 2025 20:11
Návrat kauzy Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze je zase o krok blíž. Vrchní soud dokončil práci na svém rozhodnutí a vrátil spis podřízenému soudu. Nedá se však očekávat, že by rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou padl před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
Zdroj: Jan Hrabě
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
