Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl dnes novinářům turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Uvedl rovněž, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. O ní Erdogan hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu.
Ruský prezident Vladimir Putin už letos na každoroční velké tiskové konferenci nevystoupí, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Bude to poprvé za deset let, kdy se tato tradiční akce neuskuteční. Od roku 2012 vystupoval Putin před novináři vždy v prosinci a na jejich otázky odpovídal i několik hodin.
Prezident Miloš Zeman je pro pokračování pomoci Ukrajině. Ekonomické zájmy v tomto případě musí ustoupit zájmům bezpečnostním, řekl v dnešním rozhovoru Českému rozhlasu Radiožurnál. Ruská invaze na Ukrajinu ale nezměnila jeho pohled na kauzu explozí ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země.
Zástupci Ruska a Spojených států se dnes setkají v Istanbulu, jednat budou o vízech, personálních tématech týkajících se velvyslanectví a jiných diplomatických úřadů a o dalších nespecifikovaných tématech, informovala agentura Reuters.
Spojené státy a Rusko si dnes na letišti v Abú Zabí vyměnily dva prominentní vězně - ruské úřady propustily americkou basketbalistku Brittney Grinerovou výměnou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA. Výměna je vyvrcholením několika měsíců vyjednávání, jehož předmětem byl i další americký občan, bývalý voják Paul Whelan odsouzený v Rusku za špionáž. Whelan však nadále setrvává v ruském vězení.
Rusko je v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin. Varoval, že narůstá hrozba jaderného konfliktu. Rusko podle něj nemělo jinou možnost, než se v únoru uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ už v roce 2014 zahájil na Ukrajině konflikt.
Neschopnost Rusů zabezpečit významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí lze vyložit i jako selhání celého režimu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list.
Kremelská propaganda se po řadě neúspěchů na bojišti nebo nepopulární mobilizaci snaží různými prostředky zvýšit ochabující nadšení Rusů pro válku na Ukrajině. Ruští diváci se tak například dozví, že v případě porážky ruské armády Západ potrestá každého Rusa, píše list The Times.
Pokud se má dostat spravedlnosti všem obětem údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině, nestačí, aby vyšetřování a následné procesy vedl Mezinárodní trestní tribunál (ICC), který se zaměřuje jen na jednotky osob v čele státního režimu a armády. Podílet se musejí i ukrajinské soudy s pomocí zahraničních soudců a zvláštní mezinárodní tribunál zřízený pro Ukrajinu, shodly se Oleksandra Romancovová, šéfka Centra pro občanské svobody oceněného Nobelovou cenou míru, a Natalija Ochotniková z lidskoprávní organizace ZMINA (Změna), které obě dokumentují válečné zločiny páchané na Ukrajině a ČTK poskytly rozhovor během své návštěvy Prahy.
Dvě ruská armádní letiště se dnes stala terčem útoků. Moskva z nich vpodvečer obvinila Ukrajinu, Kyjev se k útokům nepřihlásil. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že Ukrajina, kterou letos ruská armáda napadla, se pokusila na letištích v Saratovské a Rjazaňské oblasti útočit pomocí dronů. Moskva zároveň uvedla, že bezpilotní letouny sestřelila ruská protivzdušná obrana, ale na jednom z letišť zemřeli tři ruští vojáci a čtyři další utrpěli zranění.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijel osobně zkontrolovat Kerčský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská média. Stavbu před bezmála dvěma měsíci poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám. Putin přes most přejel v osobním voze značky Mercedes, ruské úřady předtím informovaly o obnovení části poškozené vozovky.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle očekávání podepsal novelu zákona, která zpřísňuje zákaz propagace LGBT+ témat a pedofilie. S odvoláním na databázi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, o tom informovala agentura TASS.
V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států.
Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel.
atikánu druhým dnem nefunguje hlavní internetový portál. Podle představitelů státu pokračují neobvyklé snahy o přístup na stránku, informovala dnes agentura ANSA. Vatikán dále sdělil, že anomálie pochází z vícero státu. Podle ukrajinského velvyslance Andrije Juraše stojí za útokem "ruští teroristé".
Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin. Stojí to ve společném prohlášení po dnešním jednání prezidentů Francie a USA Emmanuela Macrona a Joea Bidena v Bílém domě.
Moskva neuzná případný mezinárodní tribunál pro souzení Ruska kvůli jeho působení na Ukrajině, sdělil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Záměr vytvořit tribunál pro souzení případných ruských zločinů spáchaných během války na Ukrajině avizovala ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného "ruského světa", který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt. Na jednání ministrů zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži to dnes podle agentury PAP řekl polský prezident Andrzej Duda.
Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.
13. prosince 2025 21:46
13. prosince 2025 20:04
13. prosince 2025 18:59
13. prosince 2025 18:15
13. prosince 2025 17:21
13. prosince 2025 16:32
13. prosince 2025 15:37
13. prosince 2025 14:43
13. prosince 2025 13:58
13. prosince 2025 13:06
13. prosince 2025 12:10
13. prosince 2025 11:29
13. prosince 2025 10:42
13. prosince 2025 9:57
13. prosince 2025 9:14
13. prosince 2025 8:31
Evropa 2 se s Patrikem Hezuckým loučila v pátečním vysílání od brzkých ranních hodin. Její zaměstnanci ale demonstrovali jednotu v těžkých chvílích i během krátké cesty z pracoviště do strašnického krematoria, kde se od 14:30 konalo poslední rozloučení.
Zdroj: Jiří Hrubý
Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde.
