Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten usednout k jednacímu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud by to byla jediná možnost, jak dosáhnout míru pro Ukrajinu. V rozhovoru se novinářem Piersem Morganem, který byl zveřejněn 4. února, však zdůraznil, že Putina považuje za nepřítele.
Kreml zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přesto však tvrdí, že je připraven s ním jednat. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zopakoval stanovisko Moskvy ohledně právního postavení ukrajinské hlavy státu.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa naplánovala schůzky týkající se Ukrajiny a Ruska, ale neposkytl žádné bližší podrobnosti. Podle serveru Meduza Trump novinářům na vojenské základně Joint Base Andrews v neděli řekl, že Spojené státy vedou jednání s různými stranami, včetně Ukrajiny a Ruska. Jeho slova ale zůstala neurčitá, protože neupřesnil, kdo přesně se jednání zúčastní, kdy a kde se uskuteční, ani jaké konkrétní body budou na programu.
Rusové opět dokázali, že se neštítí ničeho. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského totiž zaútočili na budovu školy v Ukrajinci okupovaném městě Sudža v ruské Kurské oblasti. V okamžiku útoku se tam přitom ukrývali a připravovali k evakuaci zdejší ruští občané. Nejméně čtyři lidé zemřeli, informovala BBC. Desítky osob utrpěly zranění.
Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody. Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Severní Korea se podle jihokorejských vojenských zdrojů připravuje na vyslání dalších vojáků do Ruska poté, co její jednotky utrpěly v konfliktu na Ukrajině značné ztráty. Podle odhadů jihokorejského Sboru náčelníků štábů bylo mezi severokorejskými vojáky hlášeno přes 300 mrtvých a dalších 2 700 zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno odhadl, že počet mrtvých nebo zraněných Severokorejců dosahuje až 4 000, zatímco americké zdroje uvádějí nižší číslo, přibližně 1 200 obětí.
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Ukrajinská mise, jejímž cílem bylo zajmout živého severokorejského vojáka, představovala mimořádně obtížný úkol. Operace probíhala v ruské Kurské oblasti, kde podle ukrajinských zdrojů slouží asi 12 000 severokorejských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Evropu, že bez Ukrajiny nemá šanci čelit Rusku. V rozhovoru pro polské médium Onet zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je klíčové pro zastavení Kremlu dříve, než se jeho ambice rozšíří na zbytek Evropy. Podle Zelenského je ruská armáda početnější, lépe vyzbrojená a nemilosrdnější než evropské síly.
Norsko, jako největší dodavatel energie pro Evropskou unii, čelí rostoucí kritice za svůj přístup k finanční podpoře Ukrajiny. Kritici poukazují na to, že zatímco norský ropný a plynárenský průmysl zaznamenal výrazné zisky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následného růstu cen energií, pomoc poskytovaná Kyjevu je ve srovnání s jinými zeměmi regionu nedostatečná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vsadil na strategii diplomatického lichocení ve snaze získat podporu Donalda Trumpa, který byl znovu zvolen prezidentem Spojených států. Tato taktika, jež není v mezinárodních vztazích neobvyklá, má pro Ukrajinu zásadní význam, neboť země čelí dlouhodobé válce s Ruskem a její schopnost získat americkou podporu zůstává klíčová.
Americký prezident Donald Trump kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za odmítání dohody o ukončení války na Ukrajině, přičemž prohlásil, že tímto postojem Putin ničí samotnou Ruskou federaci.
Blíží se třetí výročí začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, ke které se bezprostředně po jejím zahájení vyjádřil i zesnulý americký filmař David Lynch. Den po vpádu Rusů do sousední země poslal jasný vzkaz ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Rusové v noci na sobotu opět útočili na sousední Ukrajinu. Zasaženo bylo ukrajinské hlavní město Kyjev, kde místní úřady hlásí nejméně čtyři mrtvé osoby. Další lidé utrpěli zranění. O ruském útoku na metropoli informovala agentura Ukrinform.
Ruský dron zaútočil na centrum Kyjeva právě v době, kdy britský premiér Keir Starmer jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Mariinském paláci, sídle ukrajinského prezidenta. Při incidentu byla sestřelena alespoň jedna nepřátelská jednotka, přičemž trosky zničily auto nedaleko paláce. Exploze byla slyšet i z vnějších prostor budovy, kde se oba státníci v té chvíli nacházeli. Naštěstí nebyly hlášeny žádné oběti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Evropu, že bez Ukrajiny nemá šanci čelit Rusku. V rozhovoru pro polské médium Onet zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je klíčové pro zastavení Kremlu dříve, než se jeho ambice rozšíří na zbytek Evropy. Podle Zelenského je ruská armáda početnější, lépe vyzbrojená a nemilosrdnější než evropské síly.
Během posledních dvou nocí došlo k intenzivní výměně masivních útoků mezi Ruskem a Ukrajinou, zaměřených především na kritickou infrastrukturu. Moskva uvedla, že její údery v noci na středu byly odvetou za úterní ukrajinský útok západními zbraněmi na Brjanskou oblast. Tato eskalace konfliktu opět poukazuje na neustávající napětí a devastující dopady vojenských operací na obě strany.
Od anexe Krymského poloostrova Ruskou federací v roce 2014 postrádá Západ jednu klíčovou vlastnost – odvahu. Moskva za svou nelegální invazi čelila pouze ekonomickým sankcím a symbolickému pokárání, které nedokázaly změnit její chování. O několik let později se vztahy mezi Západem a Ruskem vrátily do relativního normálu, jako by na Krymu nikdy nedošlo k porušení mezinárodního práva.
Osud dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinou přitahuje pozornost mezinárodní komunity a otevírá složité otázky týkající se mezinárodního práva, lidských práv a geopolitiky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj nabídl možnost, že zajatí vojáci mohou být vyměněni za ukrajinské válečné zajatce držené v Rusku. Zároveň ale zdůraznil, že pokud vojáci nebudou chtít návrat do Severní Koreje, budou existovat jiné možnosti.
Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SSD) v Bruselu nekompromisně připomněl svůj postoj: pokud se nezmění situace kolem tranzitu plynu přes Ukrajinu, Slovensko zavede tvrdá reciproční opatření. Ta by mohla zasáhnout nejen politiku, ale i běžné Ukrajince, kteří se potýkají s následky války. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) mu při jednáních kryla záda, zatímco tlak na Evropskou komisi roste.
14. května 2026 21:59
14. května 2026 20:35
14. května 2026 19:24
14. května 2026 18:10
14. května 2026 16:57
14. května 2026 16:01
14. května 2026 14:43
14. května 2026 13:56
14. května 2026 13:08
14. května 2026 12:22
14. května 2026 11:25
Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity.
Zdroj: Lucie Podzimková
Policie ve čtvrtek večer informovala o zásadním pokroku ve vyšetřování krádeže lebky svaté Zdislavy z kostela v Jablonném v Podještědí. Kriminalisté zadrželi podezřelého muže, podle strážců zákona nestihl dokončit svůj plán. Bližší podrobnosti nejsou v tuto chvíli známé.
